Na druhém místě se totiž umístilo Dánsko, čtvrtý byl Island a páté Norsko. Na opačném konci žebříčku 156 zemí skončily Afghánistán, Jižní Súdán, Zimbabwe, Rwanda a Středoafrická republika.
Nejmírumilovnější zemí světa je Island. Česko je šesté, poslední Sýrie |
Zprávu na zakázku OSN každoročně připravuje Columbijská univerzita v New Yorku a jednotlivé země hodnotí na základě takzvaného indexu štěstí.
Ten tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost.
Důležitá je bezpečnost a dobré vztahy
Zpráva ale zdůrazňuje, že i když většina nejšťastnějších zemí patří také k nejbohatším, samotný příjem není tak důležitým faktorem štěstí jako osobní svoboda a podpora společnosti.
„Světová zpráva o štěstí se ukázala být nepostradatelným nástrojem pro ty, kteří tvoří politiku a chtějí lépe porozumět tomu, co činí lidi šťastnými,“ domnívá se jeden z editorů dokumentu Jeffrey Sachs.
Podle něj je zřejmé, že pro blaho občanů jsou důležité i méně viditelné věci jako třeba důvěra ve vládu, bezpečnost nebo dobré vztahy v komunitě.
Lepšíme se, ale nejšťastnější je Finsko: sedm důvodů severského úspěchu |
Česko v posledních letech v žebříčku setrvale stoupá vzhůru. V roce 2016 bylo 27., předloni 21. a loni 20. V letošním pořadí se umístilo těsně za Německem a Spojenými státy.
Letos bylo součástí zprávy i pořadí nejšťastnějších měst světa. V něm první místo zaujaly finské Helsinky, následované dánským Aarhusem a novozélandským Wellingtonem. Praha skončila 44., těsně za Paříží. Bratislava je 54. Poslední tři místa obsadily palestinská Gaza, jemenské Saná a metropole Afghánistánu Kábul.
