Zprávu o štěstí ve světě vypracovává na zakázku OSN Columbijská univerzita v New Yorku a jednotlivé země hodnotí na základě takzvaného indexu štěstí. Ten tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost.
Zpráva ale zdůrazňuje, že i když většina nejšťastnějších zemí patří také k nejbohatším, samotný příjem není tak důležitým faktorem štěstí jako osobní svoboda a podpora společnosti.
Nejšťastnější země1. Dánsko |
Země v první desítce hodnocení mají index vyšší než 7 a kromě Dánska se do ní dostaly i další skandinávské státy jako třetí Island, čtvrté Norsko, páté Finsko či desáté Švédsko. Na druhém místě figuruje Švýcarsko, šestá je Kanada a sedmou až devátou příčku zaujaly Nizozemsko, Nový Zéland a Austrálie. Česká republika je s indexem 6,6 na 27. místě, daleko před sousedním Slovenskem na 45. místě (index 6) či Polskem na 58. místě (index 5,8).
„Neměli bychom se zaměřovat jen na úzce definovaný přístup (k měření spokojenosti) založený na ekonomickém růstu, ale prosazovat spíše společnosti, které jsou nejen bohaté, ale i spravedlivé a ekologicky udržitelné,“ uvedl Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity, jeden ze spoluautorů studie.
Zatímco v sedmdesáti ze sledovaných států včetně ČR se nyní naměřený index štěstí ve srovnání s lety 2005 až 2007 zvýšil, jsou i země, které v posledních letech v žebříčku štěstí výrazně klesly. Největší propad zaznamenalo ekonomickou krizí zmítané Řecko (nyní na 99. místě), sestup ale zažily i další jihoevropské státy Itálie a Španělsko. Index štěstí výrazně poklesl i v Egyptě, Saúdské Arábii, ve Venezuele či na Ukrajině.
Mapa štěstí. Čím je zelená zelenější, tím je země šťastnější. Temně rudé země se nacházejí na opačném konci žebříčku.
