„Nejednají tu se mnou jako s lidskou bytostí. Ministerstvo vnitra se snaží lidi přimět, aby nenáviděli žadatele o azyl. Nemůžu v této zemi zůstat, když vláda občany tlačí k tomu, aby se k nám takto chovali. Myslím, že spousta dalších udělá to samé a z Velké Británie odejde,“ říká pro list The Independent dvaadvacetiletý kurdský uprchlík.
Izolovat jako Napoleona. Británie chtěla posílat běžence do Atlantiku |
Mluví o podmínkách v kasárnách Napier nedaleko Folkestonu na jihovýchodě Anglie. V oficiálně dočasném středisku pro příchozí migranty se tísní několik set lidí. Ti nesmí areál obehnaný ostnatým drátem od poloviny ledna opouštět kvůli nákaze koronavirem, která se tam rozšířila.
Jenže to je podle médií a neziskových organizací to jediné, co resort vnitra odpovědný za záležitosti kolem běženců se situací dělá. Podmínky v Napier i podobném zařízení známém jako kasárny Penally jsou naprosto nevyhovující. Podle migrantů v současném chladném počasí nefunguje topení, elektřina vypadává někdy i na celý den.
„Mám pozitivní test na covid. Pár dní mi bylo dost špatně, třásl jsem se a měl jsem bolesti. Teď pořád jen kašlu. Není tu lékař a já nedostal žádnou zdravotní péči, ani obyčejný paracetamol,“ říká pro bulvární web Mirror íránský běženec s těžkým kašlem.
Nechte se očkovat, vyzývá vláda migrantyBritská vyzvala lidi žijící v zemi bez povolení, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Slíbila, že jim nebude hrozit vyhoštění. Zdůraznila však, že nejde o amnestií a dotyční pak neobdrží povolení k pobytu. Podle Steva Valdeze-Symondse z Amnesty International je dobře, že vláda v tomto případě nebude předávat údaje o pacientech imigračním úřadům. Upozorňuje, že mnoho migrantů se státní zdravotnictví bojí využívat. |
Kasárny podle Mirroru nejsou detenční centrum, jen nouzové ubytování. Zmíněný Íránec tam pokoj sdílí s několika dalšími lidmi, přičemž zhruba polovina z nich má covid. Nakažení i zdraví spí pospolu, dělí se také o koupelnu a nikdo to neřeší.
Nepomáhají prý ani snahy přivolat si sanitku nebo nakažené lidi vlastními silami izolovat. A zaměstnanci areálu běžencům údajně doporučují, aby se se svou situací jednoduše smířili. Na teplou stravu mohou migranti vzhledem k nefunkční kuchyni také zapomenout.
„Ironií je, že kdyby tito lidé byli drženi v detenčním centru, zacházelo by se s nimi lépe než tady. Je to tu velmi zchátralé, mrzne a lidé nám pravidelně říkají, že nemají dost jídla. Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou jsou za ostnatým drátem,“ kritizuje žalostné podmínky Bridget Chapmanová z organizace Kent Refugee Action Network, jež objekt navštívila ještě před posledním lockdownem.
Neziskové organizace mají za „hluboce ostudný“ i fakt, že lidé, kteří uprchli před válkou, nyní riskují smrt ve snaze Británii zase opustit. A vládu obviňují, že lidem v nouzi neumí zajistit útočiště ani na „velmi základní úrovni“.
Proč nás trestají? nechápou běženci
Objekty pro ubytování žadatelů o azyl, kam patří i Napier, provozuje soukromá společnost Clearsprings Ready Homes. Ta na tom za deset let vydělá přes miliardu liber (více než 29 miliard korun), píše Mirror.
Tamní situaci kritizuje už i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či výbor britského parlamentu dohlížející na práci ministerstva vnitra. Ubytování financované z veřejných peněz veřejně sepsul také britský lord Alfred Dubs, který kdysi jako jedno z Wintonových dětí do Spojeného království uprchl před nacisty.
„Řekli mi, že tam lidé s covidem spí ve stejných ubikacích jako lidé bez covidu a mají velmi omezenou lékařskou péči. To, co jsem slyšel, je šokující. Jsem naprosto zaskočen z toho, že žijeme v zemi, která by se mohla takto chovat. Máme na víc,“ řekl.
Bez angličtiny, práce a vzdělání vás nechceme, vzkazuje Británie do EU |
Migranti proti svým životním podmínkám v kasárnách pravidelně protestují a většinou údajně pokojně. Zvrhl se až předminulý pátek, kdy v jednom z tamních baráků vypukl požár. Podle policie migranti ubytování zapálili záměrně, čtrnáct mužů proto bylo zatčeno a jeden z nich pak i obviněn.
Žhářská akce pobouřila ministryni vnitra Priti Patelovou, která zastává tvrdé protiimigrační postoje. Prohlásila, že nepoužívané armádní baráky kdysi byly dost dobré i „pro naše statečné vojáky“ a stížnosti migrantů jsou „hluboce urážlivé vůči plátcům daní v naší zemi“.
Některé uprchlíky už úřady kvůli epidemii přesunuly do místních hotelů. Patří k nim i citovaný Kurd ze Sýrie. „Mluvím trochu anglicky a říkal jsem si, že až mi dají azyl, půjdu studovat letectví a najdu si k tomu práci na částečný úvazek, abych nebyl na nikom závislý. Nepřišel jsem sem kvůli výhodám nebo bydlení. Chtěl jsem jen normální život,“ popisuje.
Ten je však v nedohlednu. A tak i když teprve nedávno na nebezpečném člunu riskoval vlastní život, aby se do bohaté, vyspělé a mírumilovné Británie dostal, teď chce pryč. Stejně jako mnozí další migranti. Některým se to už podle mladého Kurda povedlo.
Jen vyměnili čluny za kamiony mířící do Evropy. „Ta cesta je velmi nebezpečná. Mezi silnicí a kamionem jsou pouhé centimetry. Můžu přijít o paži, nohu nebo o život. Jenže ve Velké Británii přicházím o důstojnost,“ dodává kurdský běženec. Další Syřan říká, že by chtěl utéct do Francie.
„Dny a měsíce uběhly. Proč nás trestají? Nejsme zločinci, jsme jako ostatní, jen s jinými vlasy nebo jinou barvou pleti. Viděli jsme tuto zemi jako útočiště a šanci. Stále nevíme, jestli jsme se nespletli,“ stěžuje si také zmíněný Íránec.
