Srbská televize ráno informovala, že NATO v noci na dnešek bombardovalo více cílů v Srbsku, především pak v Kosovu. Mimořádně silné bylo v kosovské metropoli Prištině a v oblasti Gnjilane na východě provincie.
Páté vlny náletů, která začala v neděli, se podle mluvčího zúčastnilo na 70 letounů. Televize přinesla záběry na zničené budovy v Prištině, včetně hořícího hlavního štábu srbské policie v Kosovu. Sdělila, že při útoku na tento štáb byly zasaženy i okolní obytné domy, neuvedla však, zda jsou nějaké ztráty na lidských životech.
V souvislosti s náletem v Prizrenu televize obvinila NATO, že používá tříštivé bomby, které jsou zakázány mezinárodními konvencemi.
Útoky souvisí se zahájením druhé fáze
Všech 19 členských zemí NATO, tedy i Česká republika, dalo na nejvyšší úrovni souhlas se zahájením druhé fáze letecké operace NATO proti Jugoslávii, která umožňuje útočit proti většině vojenských cílů přímo v Kosovu, včetně konvojů a seskupení těžké techniky, dělostřelectva a jednotek.
"Budeme útočit na stále více pozemních cílů v Kosovu. Jde o nový stupeň operace," řekl britský generál David Wilby. Podle mluvčího NATO Jamieho Shey přicházejí posléze v úvahu další stupně, o každém z nich však bude muset rozhodnout Rada NATO. Mezi velvyslanci devatenáctky panuje jednota a nikdo nežádá přestávku v operaci.
Podle nejmenovaného činitele bude aliance nyní rozlišovat obrněné jednotky, které se v Kosovu dopouštějí zvěrstev proti civilistům a budou terčem útoků, a soustředění pěchoty či oddílů v klidovém stavu, které napadány nebudou. "Nebudeme zabíjet vojáky v pyžamu," uvedl.
Miloševič je neústupný
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševic v neděli při jednání s hlavními představiteli vlády a armády zdůraznil, že Jugoslávie je připravena vzdorovat vzdušným úderům NATO. "Jugoslávie upevňuje všechny oblasti mající význam pro obranu země vůči agresi NATO," uvádí se ve zprávě ze zasedání, které bylo věnováno "vojenské a politické situaci po prvních dnech obrany proti agresorovi".
Vzhledem k dosavadním zkušenostem, přijatým opatřením a vynikající koordinaci činnosti civilních a vojenských složek je nepopiratelné, že země upevňuje všechny oblasti mající význam pro její obranu, uvádí se v dokumentu, který uveřejnila agentura Tanjug.
Představitelé vedení státu a armádního velení se shodli, že hospodářský a průmyslový život země je stabilní a snaží se uspokojovat potřeby občanů a úspěšné obrany vlasti. "Jarní setba pokračuje podle plánu," konstatuje prohlášení.
Jugoslávské vedení ocenilo "pevnou jednotu, která spojuje občany a ozbrojené síly", "vysoký stupeň jejich vlasteneckého uvědomění" a jejich "odhodlání vytrvat ve spravedlivém boji proti zločinné agresi".
Zpráva byla uveřejněna nedlouho poté, co se v hlavním jugoslávské městě v neděli již podruhé rozezněly sirény oznamující vzdušný poplach.
NATO se obrací i na vlastní občany
NATO se také na pozadí množících se protestů v členských zemích soustředilo na vysvětlení svého postupu vlastnímu veřejnému mínění. Shea připomněl, že k akci dochází po roce intenzívního politického a diplomatického úsilí, při němž byly marně vyzkoušeny všechny možné cesty mírového urovnání.
"Použití síly bylo poslední možností. Jednáme ve spravedlivé věci. A jsou důkazy, že máme podporu veřejného mínění," uvedl. Pokračování a stupňování leteckých úderů označil za jedinou možnost a opět vyloučil pozemní operaci NATO.
"Ať se nám to líbí nebo ne, jsme na pokraji velké humanitární katastrofy v rozsahu nepoznaném od konce druhé světové války. Podle odhadů NATO opustilo své domovy už 25 procent obyvatel Kosova - tedy půl miliónu osob. Za posledních pár dní se dalo do pohybu 50.000 lidí, kteří se snaží ukrýt, kde se dá.
Jen ze středního a severního Kosova, kam se soustředily operace jugoslávské armády, prchá 20.000 lidí k albánské hranici. Při jejím překračování jsou podle dostupných informací zbavováni dokumentů i poznávacích značek automobilů, aby se maximálně ztížil jejich návrat. Ještě znepokojivější je, že mezi nimi převládají ženy a děti. "Neví se, co se stalo s muži od 16 do 60 let," uvedl Shea.
Opakovaně tvrdil, že tento vývoj není důsledkem leteckých úderů NATO, ani důkazem, že aliance nebyla schopna humanitární katastrofě zabránit; podle jeho slov naopak jde o promyšlenou a dávno naplánovanou operaci Bělehradu. "Nic nemůže omluvit toto chování - a jakýkoli pokus ho vykládat jako odpověď na útoky NATO je perverzní," prohlásil.
Usoudil, že prezident Miloševic se tímto postupem snaží vytvořit v Kosovu nezvratnou situaci a také destabilizovat Albánii a Makedonii, kam uprchlíci směřují. Právě kvůli tomu generální tajemník Javier Solana dlouze telefonoval s premiéry obou zemí.
"Už nejde o útoky proti opěrným bodům Kosovské osvobozenecké armády, ale proti civilnímu obyvatelstvu. Máme zprávy o etnickém čištění," uvedl mluvčí. Zpochybnil názor, že Srbové se snaží "pouze" takto vyčistit severní Kosovo, protože obdobné věci se dějí i podél hranice s Makedonií - a také například v oblasti Leskovace uvnitř Srbska, kde existují etnicky smíšené vesnice.
Spojenci sbírají rovněž informace o působení polovojenských skupin, například smutně proslulých "tygrů" srbského "náčelníka" Arkana, a o zabíjení příslušníků kosovskoalbánské inteligence, advokátů či učitelů.
Shea zopakoval, že všechny shromážděné důkazy o odpovědnosti konkrétních osob za tyto zločiny, za rozkazy k jejich páchání budou předávány mezinárodnímu tribunálu do Haagu.
Letouny NATO uskutečnily v noci na neděli 253 vzletů ve dvou vlnách a zaútočily na 17 cílů v Srbsku, zejména v okolí Bělehradu, Titova a v samotném Kosovu; aliance provedla také údery střelami s plochou dráhou letu, oznámil generál Wilby.
Pokračujeme, shodli se Clinton a Blair
Americký prezident Bill Clinton a britský premiér Tony Blair, kteří se v neděli domlouvali po telefonu na dalším postupu proti Miloševičově Jugoslávii, se shodli, že letecké útoky NATO neustanou. Oba státníci plně podporují plány NATO ve druhé fázi útoků vystupňovat bombardování a Blair rovněž nabídl další zdroje pro letecké operace, uvedl Blairův mluvčí. Na druhé straně Miloševič obvinil alianci z agrese o požádal o mezinárodní pomoc.
Alianci už k zastavení bombardování nestačí slovní přísliby jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, že zastaví ofenzívu v Kosovu. Britský ministr zahraničí Robin Cook v rozhovoru pro televizní stanici CNN upozornil, že Miloševic musí zahájit stahování jednotek z Kosova, než NATO zváží ukončení svých útoků na Jugoslávii.
Francouzský prezident Jacques Chirac v neděli telefonicky vyzýval ruského premiéra Jevgenije Primakova, aby Moskva pomohla diplomaticky při řešení konfliktu v Kosovu. Nabádal ruskou stranu k tlaku na Bělehrad, který je po čtyřech dnech bombardování neústupný. Ruský premiér podle vyjádření prezidentovy mluvčí Catherine Colonnaové přislíbil hovořit o francouzském zájmu s prezidentem Borisem Jelcinem.
Solana v sobotu nařídil rozsáhlejší údery
Generální tajemník NATO Javier Solana dal v sobotu pokyn k druhé etapě operace Spojenecká síla, což bude znamenat rozsáhlejší vzdušné údery nyní rovněž proti srbským pozemním silám operujícím v Kosovu.
Trdší postup NATO zdůvodňuje znepokojivými zprávami o etnických čistkách, k nimž se Srbové v těchto dnech uchýlili v Kosovu. Podle albánského ministerstva informací jen za několik posledních hodin uprchlo do Albánie více než 20.000 kosovských Albánců a další tisíce jsou na cestě. Na 2000 uprchlíků prý k albánským hranicím deportovala jugoslávská armáda, která v několika jihokosovských vesnicích zadržela většinu mužů a přinutila ženy a děti dát se na útěk.
"S podporou všech spojeneckých vlád jsem učinil rozhodnutí, jež má zastavit násilí v Kosovu a zabránit další humanitární katastrofě. Rozšíření operace s tímto cílem na zřeteli umožní velení NATO zintenzivnit akce proti jugoslávským silám," uvádí se v nedělním Solanově prohlášení o druhé etapy vzdušné operace NATO.
Zatímco v první etapě, kterou NATO zahájilo ve středu, ničila letadla a rakety 13 členských zemí aliance protivzdušnou obranu JSR, ve druhé etapě se terčem stanou další vojenská zařízení, kasárna, štáby a přímo srbské jednotky, zejména ty, které působí v Kosovu.
