Pozemní zásah zatím neplánujeme, řekl Solana

- Po sérii úderů NATO na Jugoslávii, po které tamní režim pokračuje v masakrování kosovských Albánců, znovu ožily spekulace o pozemním útoku aliance. Šéf NATO Javier Solana sice v neděli prohlásil, že aliance nyní neplánuje vyslání pozemních vojsk do Kosova, ale nevyloučil tuto možnost v budoucnosti. "Rozvinutí pozemních sil v Kosovu se nyní nezvažuje," řekl Solana španělské televizní stanici Telecinco. Dotazován na možnost vyslání vojsk v budoucnu tajemník prohlásil, že neví, jak se události vyvinou.

Solana prohlásil, že bezprostředním cílem vojenské akce NATO proti Jugoslávii je zastavit etnické čistky v Kosovu. Dlouhodobým záměrem je pak dosáhnout politické dohody o oblasti v rámci nynějších hranic, ale s prvky autonomie.

Američané výsadek pozemních sil odmítají
Americké ministerstvo obrany v sobotu odmítlo výsadek pozemních sil přes žádosti o okamžitou pomoc, které vycházejí od povstalecké Kosovské osvobozenecké armády.
Washingtonské ministerstvo obrany ve svém prohlášení potvrdilo, že USA nezamýšlejí vyslat pozemní jednotky, aby bojovaly v Kosovu. Američtí vojáci by prý mohli působit jen jako součást mírových jednotek. Pozemní jednotky USA a jejich spojenců by však přesto mohly být zataženy do války, pokud Srbové navzdory všem varováním rozšíří válku za hranice Kosova. Sestřelení jugoslávského migu nad Bosnou bylo znepokojivým znamením.
V Bosně je rozmístěno 98000 amerických vojáků v rámci mezinárodních mírových jednotek SFOR. V Makedonii jsou Američané začleněni do jednotek čítajících 10.000 mužů, které v případě mírového řešení kosovské krize měly připravovat nasazení mírových jednotek zahrnujících celkem 28.000 vojáků. Na hranici Makedonie s Kosovem nyní hlídkuje 350 amerických vojáků.
Podle neoficiálních zpráv Bílý dům uvažuje o posílení amerického kontingentu v Makedonii. Deník The Washington Post uvedl, že velitelé NATO jsou kromě toho informováni o plánech "vstupu do Jugoslávie v nepřátelském prostředí". Ještě to však prý nemá nic společného s konkrétními záměry.
Krok od letecké války k válce pozemní by byl pro amerického prezidenta Billa Clintona krajně obtížný. I když odborníci pochybují, že lze úspěchu dosáhnout pouze leteckými údery, vědí také, že se americké obyvatelstvo ničeho neobává tolik, jako pozemní války v zámoří. V průzkumu veřejného mínění provedeném listem Los Angeles Times se téměř dvě třetiny respondentů vyslovily proti pozemní operaci v Kosovu.
Vzhledem k této náladě dává Washington přednost leteckým útokům, k nimž před operací proti JSR čtyřikrát sáhl při akcích proti Iráku a údajným teroristickým cílům v Afghánistánu a v Súdánu. Při válce v Zálivu byla pozemní válka připravena masivními útoky letectva.