Ázerbájdžánská ofenziva z loňského 19. září donutila opustit sporné území „Černé zahrady“ téměř všechny etnické Armény. Exodu navíc předcházela devítiměsíční ázerbájdžánská blokáda, kvůli které byli karabašští Arméni podvyživení, neměli dostatek zdravotnického materiálu a hluboce strádali.
Jerevanem podporovaná separatistická republika Arcach padla de facto za jediný den. Tím skončil dlouholetý boj o kontrolu nad Náhorním Karabachem, jenž během několika desetiletí podnítil tři války. Obavy o existenci však neutichly ani s klidem zbraní. Do Arménie v září loňského roku prchlo přes 100 000 lidí a ti se teď ptají, jaká bude jejich budoucnost.
Karabach jim nestačí. V Arménii rostou obavy z ázerbájdžánské invaze |
A podobnou otázku si klade i arménská vláda, která se zavázala karabašské uprchlíky plně integrovat. Ale pro zemi s přibližně třemi miliony obyvatel, z nichž čtvrtina už před poslední válkou o Náhorní Karabach žila pod oficiální hranicí chudoby, je to obrovská zátěž.
Vláda poměrně brzy spustila program, v němž každému vysídlenci poskytla jednorázově sto tisíc dramů (zhruba 5 800 korun). Arménský premiér Nikol Pašinjan také přislíbil padesát tisíc dramů (zhruba 2 900 korun) měsíčně každému uprchlíkovi na zaplacení nájemného a účtů za energie. Tato pomoc však zatěžuje státní rozpočet a není jasné, jak dlouho Jerevan vydrží platby vyplácet.
Od října vláda pracuje na koordinaci několika programů na podporu dlouhodobější integrace, ale neoznámila žádný celkový plán a nenabídla ani odhad nákladů.
Z Karabachu je pustá zem, ázerbájdžánské občanství pro Armény nepřipadá v úvahu |
Na konci února tohoto roku sice Evropský parlament přijal dvě zprávy o zahraniční politice a bezpečnostní a obranné politice EU, v nichž „důrazně odsuzuje předem plánovaný a neodůvodněný útok Ázerbájdžánu proti Arménům z Náhorního Karabachu a vyzývá ázerbájdžánské úřady, aby umožnily bezpečný návrat arménského obyvatelstva“. To už ale pro většinu uprchlíků nepřipadá v úvahu.
Z Náhorního Karabachu uprchlo už 100 tisíc Arménů:
30. září 2023 |
Ubytovat a zaměstnat
Nyní se chce vláda soustředit zejména na bydlení. Problematický je totiž vysoký počet uprchlíků v hlavním městě. Naprostá většina vysídlených k němu tíhla i přes vyšší nájemné v domnění, že tam snáze najde práci. V Jerevanu a jeho okolí je ale nyní mnohem více uprchlíků než dostupných bytů. Pro ty, kteří si je navíc nemohou ani dovolit, chystá vláda sociální bydlení.
V číslech
|
Alternativou by bylo bydlení v řídce osídlených regionech, o to však stojí pramálo uprchlíků. Jedním příkladem za všechny je město Vardenis u jezera Sevan, které sice nabízí extrémně levné bydlení, blízká poloha u hranic z Ázerbájdžánem si však vybírá daň na neustálých potyčkách mezi arménskou a ázerbájdžánskou armádou.
Mezi lidmi z Náhorního Karabachu, kteří stále trpí traumatem z nuceného vysídlení, je tak Vardenis sotva atraktivní. Už teď je ale jasné, že finanční podpora brzy skončí, neboť Jerevan nebude mít z čeho brát.
Výzvou je i zaměstnání uprchlíků. Podle oficiálních údajů začalo během prvních šesti měsíců v Arménii pracovat více než 5 000 karabašských Arménů. Co ale s těmi, kteří pracovat nemohou? Nejzranitelnějších je hodně. Podle zprávy UNHCR je mezi příchozími několik tisíc zdravotně postižených. Nezřídka se jedná o muže s válečnými zraněními.
Nejistá budoucnost
Nyní jsou to dva odlišné světy. Na klimatické konferenci OSN COP28 v Dubaji v listopadu 2023 Baku prezentovalo své plány na obnovu Karabachu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se dokonce chvástal, že díky znovudobyté enklávě se z jeho země stane „vývozce zelené energie“.
Ekologické imperativy Ázerbájdžánu se však těžce střetávají s politickými a ekonomickými. Baku totiž tlačí na co nejrychlejší obnovu a znovuosídlení regionu a je otázkou, zda v nyní řídce osídleném Karabachu nezačnou růst vládou dotované Potěmkinovy vesnice.
Letité vyhnanství skončilo. Baku začalo vracet uprchlíky do Karabachu |
Ruiny z nedávných bojů stojí naproti nově zrekonstruovaným budovám, které nemá kdo využívat, a většina míst je stále zaminovaná. Odhaduje se, že v oblasti bylo položeno na jeden milion nášlapných min. Očekává se, že odminování potrvá desetiletí a úplná rekonstrukce, natož rehabilitace krajiny, ještě déle.
Výzva tak stojí před Ázerbájdžánem i Arménií. Ačkoliv Arménie absorbovala vlnu uprchlíků už v roce 2020 po druhé válce o Náhorní Karabach, čeká ji teď výzva mnohem větší. Jerevan musí tisíce uprchlíků integrovat co nejdříve.
