„Atmosféra etnické a náboženské tolerance,“ napsala v červenci 2021 ázerbájdžánská poslankyně Džala Ahmadová, když sdílela snímek ze setkání v kostele svatého Jana Křtitele v obci Šuša poté, co vesnici dobyl Ázerbájdžán. O téměř tři roky později kamenný svatostánek, jenž postavili Arméni v 19. století, zmizel z povrchu zemského.
@AslanMuradov89 where did the church go that has been in Shushi since the 18th century? https://t.co/lEAjAGMevX
Na fotografiích, které minulý týden zveřejnila monitorovací skupina Caucasus Heritage Watch (CHW), kostel chybí. Podle organizace vše nasvědčuje tomu, že ho Ázerbájdžánci zbourali na přelomu roku, přestože ještě nedávno tvrdili, že po poslední válce prochází rekonstrukcí.
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. V roce 2020 zemřelo asi 6 500 lidí, Ázerbájdžán řadu území dobyl.
Baku převzalo kontrolu nad Šušou, přezdívanou Perla Karabachu nebo karabašský Jeruzalém, v listopadu 2020.
Between December 28, 2023, and April 4, 2024, the historic St. John the Baptist church (S. Hovhannes Mkrtich) in Shushi, which had stood for 177 years, was destroyed, constituting a severe breach of a December 2021 ICJ order by Azerbaijan, as reported by Caucasus Heritage Watch.… https://t.co/vzuVxnWyNn https://t.co/HneeyvffM1
Kostel není jediná ztráta, která vyšla v posledních dnech najevo. Dubnové satelitní fotografie ukázaly, že Ázerbájdžán dva kilometry jižně od svatostánku srovnal se zemi celou vesnici. Na půdě poseté troskami kdysi stála osada Karintak (azersky Dasalti). Obec se v roce 2020 stala klíčovým bojištěm před bojem o Šušu. Na jejím místě nyní vyrůstá obří mešita.
#Azerbaijan completely destroyed the #Armenian village of Karintak in #Artsakh.
Barbarism or what is it?
#Karabakh https://t.co/CPoq2z7Pu8
„Myslím, že cílem Ázerbájdžánu v tomto případě bylo obec úplně zbourat a znovu vybudovat novou vesnici pro ázerbájdžánské vnitřně vysídlené lidi nebo jiné přesídlence,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa (RFE) výzkumník CHW Husik Ghulyan.
Nejnovější oficiální snímky Karintaku vznikly loni při návštěvě ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, který se přijel podívat, jak výstavba nové mešity pokračuje. Tehdy byla vesnice ještě nedotčená. Na záběrech z Alijevovy další návštěvy koncem prosince pak není žádný širší pohled na obec, možná tak už probíhala její demolice.
Prezident İlham Əliyev Şuşada Aşağı Gövhər Ağa məscidində aparılan bərpa işləri və Daşaltı kənd məscidində həyata keçirilən tikinti işləri ilə tanış olub. https://t.co/EFsgiWAOPO
Podle historičky a spoluzakladatelky CHW Lori Khatchadourianové z Cornellovy univerzity jde o snahu o vymazání fyzických stop arménského dědictví v Náhorním Karabachu.
„Od roku 2020 jsme zaznamenali zničení deseti pamětihodností na území znovudobytého Ázerbájdžánu. Nyní zahajujeme nový průzkum dalších stovek památek,“ popsala Khatchadourianová.
Jako příklad toho, co může přijít, uvádí úplné vymazání arménského dědictví v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan. Podle zjištění CHW tam bylo v letech 1997 až 2011 zničeno 108 ze 110 středověkých a raně novověkých arménských klášterů, kostelů a hřbitovů. Autoři výzkumu to popisují jako „systematický, státem podporovaný program kulturního vymazávání“.
Arménie souhlasí s vrácením čtyř vsí
Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie v pátek oznámil, že Arménie souhlasila s vrácením čtyř strategicky umístěných vesnic, které okupuje od počátku 90. let minulého století. Arménie přitom počítá s tím, že po předání čtyř obcí klesne bezpečnostní riziko v oblasti, uvedl úřad arménského premiéra.
Jerevan také hodlá usilovat o vrácení jedné arménské obce, kterou ázerbájdžánské síly ovládly rovněž v 90. letech v době krvavé války o Náhorní Karabach, obývanou v té době převážně Armény.
Na Karabach raději zapomenout. Arménie řeší, co s přílivem uprchlíků |
Loni v září Ázerbájdžán při bleskové operaci Náhorní Karabach ovládl, do té doby byl spravovaný arménskými separatisty. Většina místních Arménů v obavě z ázerbájdžánské odplaty z enklávy uprchla. Arménie tehdy nezasáhla. Obě země, které vedou jednání o uzavření mírové smlouvy, nyní pracují na vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí SSSR.
Zmíněné čtyři vsi, které za sovětských dob patřily Ázerbájdžánu, se nalézají na severovýchodě země. Úřad arménského premiéra Nikoly Pašinjana ovšem tvrdí, že fakticky jde jen o „dva a půl“ vesnice, protože zbývající části už mezitím ovládli Ázerbájdžánci. „Arménie v tomto procesu získá snížení rizik, spjatých s delimitací hranice a bezpečností,“ ujistil.
Z Karabachu je pustá zem, ázerbájdžánské občanství pro Armény nepřipadá v úvahu |
Po vytyčení hranic mají být z vsí staženy vojenské jednotky obou zemí a vystřídají je pohraničníci. Jerevan slibuje, že se tak stane „v krátkém, ale rozumném čase, bez zbytečného zdržování“.
