Loni v červnu EU přiznala Moldavsku status kandidátské země. Sanduová ale dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí ze strany Ruska, které se podle ní pomocí propagandy snaží bránit sbližování Moldavska s unijním blokem.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se navíc Moldavsko vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko dostalo pod tlak spojený s růstem cen i s obavami, že by se válka mohla přenést na jeho území.
„Moldavsko si nepřeje být vydíráno Kremlem,“ řekla Sanduová demonstrantům na náměstí v centru Kišiněva. Setkání zorganizované moldavskou vládou podle policejního odhadu přilákalo 75 000 demonstrantů. Na sociálních sítích se objevily snímky náměstí zaplaveného lidmi a záběry demonstrantů s vlajkami Moldavska a Evropské unie.
EK doporučila kandidátský status Ukrajiny i Moldavska. Gruzie si musí počkat |
„Už nechceme být na okraji Evropy,“ prohlásila také prezidentka a slibovala, že Moldavsko se stane členskou zemí EU do roku 2030.
Ke shromáždění v Kišiněvě promluvila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která uvedla, že unijní blok Moldavsko přivítá „s otevřenou náručí a s otevřeným srdcem“.
Do Kišiněva se 1. června sjedou evropští lídři na summit Evropského politického společenství (EPC) včetně vysoce postavených představitelů zemí EU i unijních institucí. Podle Sanduové bude toto setkání důležité pro Kišiněv i pro Evropu. Předchozí summit se konal loni v říjnu v Praze.
Rok jiné ruské války. Spiknutí, výhrůžky a lži mají destabilizovat Moldavsko |
Sanduová letos v únoru obvinila Rusko, že chce v Moldavsku provést násilný převrat s využitím opozičních sil. Zdrojem napětí v moldavsko-ruských vztazích je mimo jiné Podněstří.
Převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr s několika stovkami tisíc obyvatel se odtrhl od Moldavska na počátku 90. let minulého století v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Podněstří oficiálně žádný stát neuznává, útvar má ale podporu Moskvy, která tam rozmístila několik stovek svých vojáků.
