Mírovou dohodu podepsal v sobotu zástupce Tuaregů za přítomnosti prezidenta Keity, šéfa mírové mise OSN (MINUSMA) Mundžího Hamdího, představitelů Spojených států, Francie a sousedů Mali. Dohodu pomohlo podle BBC vyjednat Alžírsko, které se považuje za ochránce arabského a tuaregského obyvatelstva země.
Součástí mírové smlouvy je plán na rozvoj severu. Ve čtvrtek centrální vláda stáhla obvinění proti lídrům povstalců. Vláda uvedla, že je spokojená, že sever získává autonomii, ale zároveň ho Mali zcela neztrácí.
„Ruku v ruce, pojďme udělat Mali lepší, více bratrské a sjednocené než kdy dříve. Žij dlouho usmířené Mali. Ať dlouho žije mír,“ zvolal na ceremonii v hlavním městě Bamaku prezident Keita. Slíbil, že z dohody nebude nikdo zklamán. „Jsme pro mír, nechceme, aby se s dohodou stalo, co s předchozími. Všichni ji musí respektovat a její znění musí být naplněno,“ uvedl mluvčí Tuaregů.
Alžírský ministr zahraničí Ramtane Lamamra uvedl, že sobota přináší „nový začátek, nové možnosti a nový osud pro velký maliský národ“.
„Mír nikdo neudělá za vás“
Už v polovině května podepsalo několik dalších povstaleckých skupin s ústřední vládou konečnou mírovou dohodu. Tuaregové dosud s podpisem váhali. Podle agentury AFP souhlasili, až když vyjednali, že jejich bojovníci budou zahrnuti do ozbrojených sil severu.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pogratuloval k mírové dohodě, avšak upozornil, že všechny strany musí pokračovat v práci, aby dosáhly pokroku a naplnění příměří. „Mezinárodní společenství bude vždy s vámi, ale nemůže dělat mír místo vás,“ upozornil šéf MINUSMA Hamdí.
Pouštní kmen Tuaregů zahájil povstání proti centrální vládě v roce 2012, obsadil značnou část území Mali včetně historických měst Timbuktu a Gao. Na severu vyhlásil samostatný stát Azavad (více zde).
Tuaregové si stěžovali, že si jich centrální vláda sídlící na jihu v Bamaku nevšímá a jsou diskriminováni kvůli své světlejší pleti. Jenže z oblasti je vyhnali islamisté napojeni na teroristickou síť al-Káida, což vedlo k zásahu francouzské armády (více zde).
V Mali působí i čeští vojáci, kteří se pod patronací mise Evropské unie podílí na výcviku tamních vojáků a hlídají i velitelství mise v Bamaku (více o jejich působení v zemi čtěte zde).
Od nezávislosti na Francii v roce 1960 Mali sužovala čtyři povstání. Země nadále zůstává rozdělená. Islamisté představují problém pro sever země obývaný především arabským obyvatelstvem. Při mírové misi OSN, která v zemi pracuje od roku 2013, zemřelo 49 jejích pracovníků.
