Donedávna o existenci vesnice Mawlynnong netušili sami Indové. Dlouho tam nevedla ani žádná silnice. Stačilo však, aby poklidnou vísku na severovýchodě Indie ve státě Méghálaja navštívil novinář z indického cestovatelského magazínu Discover India, a rázem vzbudila netušenou zvědavost.
Onen novinář totiž ve svém článku nazval Mawlynnong „nejčistší indickou vesnicí“ (indický tisk poté dokonce v euforii básnil o nejčistší vsi celé Asie). To bylo něco tak překvapujícího, že to všichni museli spatřit na vlastní oči. Turisté, jak domácí, tak zahraniční, se začali hrnout. A mnohé bylo rázem jinak.
Vesnice přišla o tolik ceněný klid i část z toho, na co byla hrdá – čistotu. Její obyvatelé, kteří poznali klady i zápory „velkého světa“, naopak na své poměry nevídaně zbohatli. Přesto by dnes většina z nich byla nejspíš ráda, kdyby onen novinář z Discover India vůbec nepřijel.
Se špindíry se místní nebaví
Jedno se však musí nechat – Mawlynnong, domov domorodých Khasiů, je ve srovnání s jinými místy Indie stále zjevením.
Používání plastů je tam striktně zakázáno a čistě vymetené cesty lemují květinové záhonky. Bambusové nádoby na odpadky stojí na každém rohu, dobrovolníci metou uličky v pravidelných intervalech a odhazováním odpadků mimo koš si vysloužíte jen striktní pohrdání místních. Prostě se vámi nebudou bavit. Pro toho, kdo navštívil hlučná a nečistotami zamořená indická místa, jde o něco nepředstavitelného.
Přesto je v horské vísce o pouhých 500 obyvatelích pro místní udržení čistoty, jež pro ně byla samozřejmou potřebou, čím dál obtížnější. Příliv návštěvníků je nad jejich síly.
„Každý den uklízíme, naši předkové, naši prarodiče nás k tomu vedli,“ vysvětloval pro agenturu AFP místní mladík Banjár Mavrúh.
Za všechno může cholera
Khasiové, jeden z nejpočetnějších národů v Méghálaji, žijí v tradičním matrilineárním společenství. Rodinný majetek se předává z matky na dceru, děti přebírají příjmení matky. Byli zvyklí na svůj klid a minimální spojení s vnějším světem.
Zdejší uklízecí mánie má zajímavý a nečekaný původ. Začalo to zhruba před 130 lety, když v kraji vypukla epidemie cholery.
Organický státIndický stát Sikkim se nadobro rozloučil s hnojivy a pesticidy. |
„Křesťanští misionáři tehdy našim předkům poradili, že jen přísná hygiena a čistota nás může zachránit,“ řekl Rišot Khongthrohrem, majitel penzionu, který mu jinak slušně vydělává. A ves vzala tuto radu za svou. Poté, co zpráva o jejich „obsesi“ pronikla ven, se z pramínku turismu stala povodeň. V současnosti přijíždí v hlavní sezoně na 250 návštěvníků denně, což je pro pětisethlavou vesnici pořádná zátěž.
„Je tu teď hrozný hluk, vesnická rada se snaží o to, aby nové parkoviště vzniklo dál za vesnicí,“ stěžoval si Khongthrohrem. „Přišli jsme o soukromí. Ženy si stěžují, že je fotografují při praní, kamkoli se hnou,“ dodal. „Sociální pouta, jež držela vesnici pospolu, se rozpadají“. O Mawlynnongu se v projevu zmínil i indický premiér Naréndra Módí, když v rámci své kampaně za čistější Indii nabádal spoluobčany, aby něco udělali se všudypřítomnými odpadky, a dával jim vesnici v Méghálaji za vzor.
Lidi z „nejčistší indické vesnice“ pochvala jistě těší, ale zároveň se obávají, že jim jejich prvenství už dlouho nevydrží.
