Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury Reuters prohlásil, že americká rezoluce nemá žádnou hodnotu a Turecko ji neuznává. Dodal, že turecký parlament na postup amerických kongresmanů odpoví.
Upozornil rovněž, že Turecko do USA nevydá žádného zločince, dokud Washington nepředá Ankaře tureckého duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije v americkém exilu a Turecko ho označuje za strůjce neúspěšného puče proti Erdoganovi z července 2016.
„Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu,“ napsal na Twitteru také šéf tiskového oddělení Erdoganovy kanceláře Fahrettin Altun.
Poznamenal, že Erdogan v minulosti vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala. „Politizace historie pro politické potřeby je nepřijatelná,“ zdůraznil Altun, který se tak obrátil i na samotné Arménce.
Varoval před podobnými zásahy ze zahraničí, které podle něj do regionu přináší jen bolest. Rezoluci odsoudil i Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin, podle kterého je to jeden z „ostudných příkladů zneužití historie jako politického nástroje“.
Turecko si v reakci na rozhodnutí ve středu předvolalo amerického velvyslance v Ankaře Davida Satterfielda. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu také obě rezoluce na Twitteru odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.
Çavuşoglu ve tweetu napsal, že Turecko svou nynější ofenzivou v pohraničním pásmu v severovýchodní Sýrii zmařilo „velkou hru“ a hlasování americké Sněmovny reprezentantů mělo být pomstou za tuto operaci.
„Ti, jejichž plány přišly vniveč, se obrátili k zastaralým rezolucím. Skupiny, které se domnívají, že se tak pomstí, se mýlí. Toto ostudné rozhodnutí těch, co v politice zneužívají historii, je pro naši vládu a lid nezákonné a neplatné,“ napsal šéf turecké diplomacie na Twitteru.
Turecká diplomacie následně vydala prohlášení, ve kterém schválený dokument rovněž označila za neplatný, protože postrádá jakýkoli historický i právní základ. Prý jde o bezvýznamný politický krok pro vnitroamerickou politickou scénu a uspokojení arménské lobby a protitureckých skupin.
Případné sankce by se podle Çavuşoglua příčily spojenectví Ankary a Washingtonu v NATO. Podle tureckého resortu obrany se sankce dále neslučují s podmínkami pětidenního příměří, které 17. října Turecko a Spojené státy ohledně severní Sýrie uzavřely.
Tweet tureckého šéfa diplomacie:
Ruined big game
w/#OperationPeaceSpring. Those whose projects were frustrated turn to antiquated resolutions.Circles believing that they will take revenge this way are mistaken.This shameful decision of those exploiting history in politics is null&void for our Government&people.
O šest dní později dojednalo dohodu o příměří Turecko s Ruskem. Trump den poté oznámil odvolání sankcí, které Washington na Ankaru uvalil po vpádu na severovýchod Sýrie.
Turecko zde 9. října zahájilo operaci Pramen míru, jejímž cílem bylo vytlačit ze syrského pohraničí kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy.
YPG přitom pomáhaly Spojeným státům v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. V souvislosti s tureckou ofenzivou čelily USA kritice, že tuto operaci umožnily, když před jejím zahájením oznámily odsun svých vojáků ze severu Sýrie.
Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než dvacet zemí světa a s výjimkou Mississippi také všechny státy USA. Předloni v dubnu jej za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. V letech 1975 a 1984 tak učinila i americká Sněmovna reprezentantů, sama americká vláda tak udělala písemným prohlášením v roce 1951.
Turci dodnes zpochybňují oběti arménské genocidy za první světové války |
Označování masakru z let 1915-18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, podobné rezoluce totiž ve sněmovně v uplynulých desetiletích byly opakovaně navrhovány, nikdy se však nedostaly do hlasování v plénu. Stalo se tak až nyní.
Před dvěma týdny magazín Newsweek napsal, že poradci navrhli prezidentovi Donaldu Trumpovi pohrozit Turecku uznáním arménského masakru za genocidu.
Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance 1,5 milionu mrtvých je nadhodnocená. Mrtvé Ankara navíc považuje za oběti občanské války.
Turci dodnes zpochybňují oběti arménské genocidy za první světové války:
