Arménie si připomíná stoleté výročí genocidy (24. dubna 2015).

Arménie si připomíná stoleté výročí genocidy (24. dubna 2015). | foto: http://www.genocide-museum.amAP

Masakr Arménů byl genocida, uznali nizozemští poslanci v rezoluci

  • 116
Nizozemský parlament ve čtvrtek schválil rezoluci, kterou uznal masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Turecko, nástupnický stát sultanátu, označení událostí z roku 1915 slovem genocida dlouhodobě odmítá. Rezoluce tedy zřejmě zhorší už tak napjaté nizozemsko-turecké vztahy. Nizozemská vláda však oznámila, že bude ve věci nadále zachovávat zdrženlivost.

Novou nizozemskou rezoluci podpořila naprostá většina přítomných poslanců. Pro se jich vyslovilo 142, proti byli tři. Vláda premiéra Marka Rutteho však oznámila, že masakr Arménů za genocidu neoznačí. 

Podle úřadující ministryně zahraničí Sigrid Kaagové bude kabinet nadále zachovávat v této otázce „zdrženlivost“. Na pietní akci v Jerevanu, která se uskuteční 24. dubna, nicméně podle agentury DPA vyšle svého zástupce.

Nizozemci stáhli svého velvyslance v Turecku a Turkům neschválí nového

Vztahy Nizozemska a Turecka jsou i bez ohledu na čtvrteční hlasování nizozemského parlamentu dosti napjaté. Diplomatická roztržka se rozhořela loni v souvislosti s parlamentními volbami v Nizozemsku a referendem o změnách ústavy v Turecku.

Nizozemsko nejprve nepovolilo přistání letounu s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem na svém území. Chtělo tak zabránit údajné politické agitaci mezi tureckými emigranty před referendem, které posléze výrazně posílilo pravomoci tureckého prezidenta. 

Naplno se roztržka rozhořela poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu. Počátkem února pak Nizozemsko stáhlo svého velvyslance z Ankary. Ten tam však už několik měsíců nebyl, protože mu Turecko po zmíněné diplomatické roztržce vzkázalo, aby se „nějakou dobu nevracel“.

Oběti byly na obou stranách, říkají Turci ke genocidě

Při masakrech v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu Arménů. Turecko považuje masakry za součást válečných operací a termín genocida odmítá. Zastává totiž názor, že mnoho Arménů ve východní Anatolii v roce 1915 zemřelo proto, že se někteří z nich přidali na stranu ruských okupantů a postavili se proti Osmanské říši. To vedlo během první světové války k „obětem na obou stranách“, napsal deník Hürriyet.

Rezoluci nizozemského parlamentu Turci odsoudili a vyzdvihli, že není právně závazná. V pátek si pak předvolali zástupce nizozemského velvyslance a své stanovisko před ním zopakovali.

Ankara v reakci na hlasování neváhala Amsterodamu připomenout masakr v bosenské Srebrenici. „Nepodložené rozhodnutí parlamentu země, která zavírala oči před genocidou ve Srebrenici... nemá v dějinách žádné místo,“ řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu.

Osmánské masakry Arménů za první světové války však za genocidu uznalo už několik evropských parlamentů. Loni v dubnu se k nim přidala i česká Poslanecká sněmovna a prezident Miloš Zeman vyvražďování Arménů označil za jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Velké napětí mezi Berlínem a Ankarou vyvolalo předloňské uznání událostí z roku 1915 za genocidu německým Spolkovým sněmem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video