„Tento objev je historickou a literární senzací,“ uvedl Guy k rozluštění obsahu dopisů.
„Ta šifra je poměrně sofistikovaná a chvíli nám trvalo, než jsme ji prolomili,“ vysvětlil George Lasry, počítačový vědec a kryptoanalytik, který na věci spolupracoval s profesorem hudby Norbertem Biermannem a fyzikem Satoshim Tomokiyoem.
Na 57 dopisů narazili náhodou v digitálních archivech Francouzské národní knihovny, která je vydávala za italské materiály ze 16. století. „Po chvíli jsme si začali všímat, že velké úseky textů jsou ve skutečnosti psané ve francouzštině. Vyplývalo z nich, že je psala žena, která byla vězněná a měla syna, což mohlo odpovídat Marii Stuartovně,“ uvedl Lasry.
Dějiny lidstva se v posledních letech často mění. Mohou za to nálezy archeologů |
Většina dopisů byla adresovaná francouzskému velvyslanci v Anglii, Michelovi de Castelnau de Mauvissieremu, který podporoval nárok Stuartovny na trůn. Stěžovala si v nich mimo jiné na špatné zdraví, podmínky, ve kterých je vězněná, a vyjadřovala v nich také rozrušení z únosu svého syna Jamese, budoucího krále, v srpnu 1582.
Mimo snah o vyjednání svého propuštění Marie Stuartovna v mnoha dopisech zmínila také její opovržení nad Sirem Francisem Walssinghanem, jedním z nejdůležitějších rádců Alžběty I., což se pro kryptoanalytiky nakonec stalo jedním z hlavních vodítek.
Marie Stuartovna byla sťata před 436 lety. Do té doby strávila 19 let, téměř polovinu života, ve vězení na různých hradech ve Skotsku a Anglii.
Uvěznit ji kvůli ohrožení vlastní moci nechala Alžběta I., její sestřenice a královna Anglie a Irska. Katolíci považovali Marii Stuartovnu, první v řadě následnictví, za legitimní panovnici.
