Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Čejkou v Kontextu:
Báb-al-Mandáb, česky Brána nářků. Šestadvacet kilometrů široký průliv v Rudém moři, kterým proudí asi deset procent světové ropy dopravované po moři, se v posledních dnech opět dostal do pozornosti médií. Na projíždějící tankery a lodě posílají rakety a drony jemenští Húsíové, jejichž hlavním sponzorem je íránský režim.
Teherán od začátku války mezi Izraelem a Hamásem dal do pohybu všechny spřízněné milice a ozbrojená hnutí na Blízkém východě. „Kolem Íránu existuje neformální aliance nebo volné spojenectví, které se říká osa odporu. Patří tam například syrský režim, Húsíové, hnutí Hizballáh, ale i palestinské skupiny, jako je Hamás a Palestinský islámský džihád,“ vysvětluje Marek Čejka.
Marek Čejka odborník na Blízký východ a konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Autor knih Korán, meč a volební urna, Dějiny moderního Izraele nebo Izrael a Palestina. |
Rostoucí znepokojení izraelských představitelů v posledních dnech vyvolává hlavně Hizballáh. Jeho bojovníci jsou rozmístěni na jihu Libanonu, ostřelují izraelské území a izraelské letectvo v odvětě provádí útoky na jeho základny a velitelská stanoviště. Do jaké míry je libanonské šíitské hnutí závislé na rozkazech z Teheránu?
„Hizballáh určitě nikdy nepůjde proti íránským zájmům, ale do značné míry je to arabské, libanonské hnutí a jeho politika je poměrně samostatná. Uvnitř jsou různé proudy, některé jsou víc proíránské a některé se vůči tomu vymezují. To je zase signál vůči libanonskému obyvatelstvu. Hizballáh tedy lavíruje,“ poukazuje Čejka na zamotané nitky blízkovýchodní vztahů a závislostí.
Napětí na libanonské hranici v poslední dospělo tak daleko, že se spekuluje o otevření nové fronty. Premiér Netanjahu i ministr obrany Gallant opakovaně prohlásili, že přítomnost bojovníků Hizballáhu u hranic nelze dále tolerovat. Dokud budou dál ohrožovat sever Izraele, nemůže se podle nich cca 60 000 lidí evakuovaných z příhraničních vesnic vrátit do svých domovů.
Podle Čejky ovšem další konflikt není v současnosti v izraelském zájmu. „Izrael je uprostřed rozsáhlé vojenské operace v Gaze, která se navíc dost podepisuje na jeho PR. Kdyby se k tomu ještě přidalo jiholibanonské bojiště, tak by to bylo z mnoha ohledů pro Izrael zatěžující a poškozující. Izrael navíc ví, že během jeho dřívějších operací v jižním Libanonu se eliminace Hizballáhu nikdy nepodařilo dosáhnout. Spíše jde tedy o snahu to utlumit, ale zároveň si zachovat tvář.“
Zájem na otevřené válce s Izraelem nemá přes agresivní rétoriku a aktivizaci spřízněných sil v regionu ani režim v Teheránu. „Írán se potýká s řadou ekonomických problémů, navíc je stále nedořešená otázka jeho jaderného programu. Číňanům se nedávno podařil diplomatický průlom na Blízkém východě, protože se jim podařilo dostat k jednacímu stolu íránské a saúdské diplomaty. Na širší eskalaci na Blízkém východě tedy má zájem málokdo, a to včetně Íránu,“ uzavírá Čejka.
Jaké jsou zkušenosti Izraelců s válkami v Libanonu a proč pro ně tažení z roku 1982 představuje trauma? Může se Hizballáh opět uchýlit k teroristickým útokům na židovské cíle v zahraničí? A jak se stalo, že hlavním spojencem sunnitského Hamásu se stal šíitský Írán? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
