Benátský kupec byl podle archeologů spíše skvělý posluchač a fabulátor než neohrožený dobrodruh. A ve světově proslulé knize Milion (Il Milione) ze 14. století popsal zážitky jiných obchodníků a cestovatelů.
Marco Polo (1254-1324)Narodil se v Benátkách a podle svých zápisků v mládí odcestoval s otcem a strýcem na východ. Zprvu působil na dvoře Kublaj-chána, pak 17 let u čínského císaře. Později svou dobrodružnou cestu (přes 9 000 km) od Turecka po Čínu nadiktoval Rusticellovi z Pisy, s nímž v roce 1299 sdílel celu ve vězení. Okolnosti zajetí zůstávají opředené tajemstvím. Kniha vyšla prvně ve starofrancouzštině pod názvem Milion a záhy se stala jednou z nejoblíbenějších knih středověku. |
Archeology k podobným úvahám vedou různé nedostatky a nepřesnosti, které se objevují v Polově díle o putování Dálným východem. Kupříkladu zaměňování detailů při popisování dvou invazí mongolského vládce Kublaj-chána do Japonska. První se odehrála v roce 1274, druhá o sedm let později.
"Plete si je, mísí detaily z první expedice s tou druhou. Ve zprávě o první invazi kupříkladu vzpomíná na tajfun, který flotilu zasáhl při odjezdu z Koreje k japonskému pobřeží. To se však stalo až v roce 1281," řekl šéf italského archeologického projektu v Japonsku Daniele Petrella z univerzity v Neapoli.
"Copak je možné, že by si očitý svědek tyto dvě události, které dělilo sedm let, popletl?" pochybuje odborník s tím, že text obsahuje další indicie, které na Polovo cestování vrhají stín.
Polo používá perské výrazy místo čínských
Polo podle své knihy nejprve působil coby emisar na chánově dvoře v dnešním Mongolsku a později odešel ve službách císaře do Pekingu. V textu se však objevuje perské názvosloví jak pro určité technické výrazy, tak pro pojmenování místní. A to by člověk, který v obou zemích dlouhodobě žil, nikdy nenapsal.
Navíc v žádných mongolských ani čínských spiscích z konce 13. století se neobjevuje žádná zmínka o "Latincovi" z italských Benátek. A ani v benátských archivech není nic o tom, že by Polo nebo jeho rodina někdy obchodovala či byla jakýmkoli způsobem propojena s Čínou.
Na tento detail upozornila už před lety odbornice na čínskou kulturu a kurátorka čínských sbírek v Britské knihovně Frances Woodová. V knize "Did Marco Polo Go to China?" (Dojel Marco Polo do Číny?) z roku 1995 také napsala, že ač Ital popisuje "každodenní život v Číně", zcela opomněl popsat třeba čajové obřady, způsob stravování s pomocí čínských hůlek, zvyk stahování chodidel mladých žen a nezmínil ani Velkou zeď.
Někteří vědci se tak stále častěji přiklánějí k teorii, že se kupec nikdy nedostal dál než k Černému moři a různé příběhy a vzpomínky dalších cestovatelů zkompiloval ve snaze vytvořit určité kompendium evropského povědomí o Dálném východě. Už proto, že v první osobě je napsáno jen asi prvních osmnáct vět a velmi zřídka se v rukopise objeví fráze: "Viděl jsem na vlastní oči."
