Ačkoli summit nepřinesl závazná stanoviska a ani to nebyl jeho cíl, hodnotí jej francouzský prezident Emmanuel Macron kladně. „Jde v první řadě o to, abychom spolu byli schopni a ochotni mluvit. Už to samo o sobě je obrovský úspěch,“ shodoval se i s českým premiérem Petrem Fialou, jehož vláda, nyní zároveň předsedající Evropské unii, dvoudenní summit v Praze uspořádala.
Za všechny zúčastněné pak Macron vyjmenoval sedm hlavních bodů, které budou prioritní pro další evropská setkání a jimiž se bude zabývat hned druhý evropský summit tohoto formátu v moldavském Kišiněvě. Setkávání zástupců široké Evropy by měla probíhat dvakrát do roka. O čem tedy byla a ještě bude řeč?
Energetika
Evropa podle Macrona potřebuje mít sjednocenou a koordinovanou strategii v oblasti energetiky tak, aby se ceny energií opět dostaly na nižší úroveň. O to již usilují členské státy Evropské unie, ale nyní se debata rozšířila o další evropské státy.
„Diskutovali jsme v Praze o našich potřebách s přítomnými producenty plynu jako je Norsko a Ázerbájdžán. Potřebujeme naše zdroje diverzifikovat a snížit závislost na státech, které nám nejsou blízké hodnotově ani geograficky,“ řekl Macron s tím, že usiluje o užší spolupráci zejména uvnitř širšího prostoru Evropy.
„Potřebujeme také lepší propojení elektrické sítě napříč Evropou a zaměřit se na obnovitelné zdroje a zdroje budoucnosti,“ dodal.
Není to fér, omezte ceny plynu v celé EU, žádají politici. Německo je proti |
Podobně jako během pandemie covidu i v nynější energetické krizi Macron prosazuje společné nákupy plynu a elektřiny s jednoduchou logikou: Čím větší bude objem nákupu, tím nižší cena se dá vyjednat. Zároveň prosazuje vzájemnou solidaritu: státy, které budou mít dočasný problém své závazky platit, nebo které by měly například během zimy kritický nedostatek energie, by se měly moci spolehnout na pomoc evropského společenství, ať už prostřednictvím podobných finančních nástrojů jako během pandemie, nebo cílených půjček a investic.
S tím ovšem podle Macrona musí souviset i systém sankcí tak, aby nedocházelo ke zneužívání této solidarity.
Ochrana kritické infrastruktury
Nedávné útoky na plynovod Nord Stream podle Macrona ukázaly, jak křehká a zranitelná je evropská infrastruktura – ať už se to týká plynovodů, podmořských a nadzemních kabelů nebo vesmírných družic. Evropa jako celek podle něj potřebuje společný plán, aby tyto prvky zásadní pro svou existenci dokázala ochránit.
Zatímco řada evropských států nemá vypracované plány, jak v takovém případě postupovat, je Francie jedním ze států, který se například na hrozbu útoků pod hladinou moře posledních několik let snaží systematicky připravit.
Stíhačky, lodě i domobrana. Norsko zvýšilo ochranu své ropné infrastruktury |
Vzdělání a evropské univerzity
„Chceme vytvořit integrovanější vzdělávací politiku v oblasti univerzit a univerzitního vzdělávání. Spustili jsme již projekt propojování nejdůležitějších evropských univerzit, aby mohly posílit vzájemnou mezinárodní spolupráci tak, aby mladí Evropané dostávali to nejlepší možné vzdělání,“ řekl Macron.
Tuto myšlenku Macron poprvé obsáhleji představil již ve svém projevu na pařížské Sorbonně v roce 2017. V té době se měla týkat vytvoření sítě dvaceti nejlepších univerzit Evropy, které by si navzájem vyměňovaly studenty a nabízely přednášky alespoň ve dvou různých jazycích.
Další a mnohem širší krok, který zahrnoval větší počet univerzit, pak Macron avizoval před začátkem francouzského předsednictví Rady EU v první polovině letošního roku. Koncem června pak ve Versailles proběhlo první setkání zástupců tří set evropských univerzit ze zemí Evropské unie i mimo ni.
Nyní v Praze se tato myšlenka posunula o další krůček dál. Cílem má být nejen užší spolupráce a vysoká kvalita vzdělávání, ale také podpora vědy, výzkumu a inovací.
Kybernetické útoky
„Ať už jsou to útoky ze strany Íránu nebo Ruska, potřebujeme strategickou mezinárodní spolupráci v boji proti kybernetické kriminalitě, stejně jako ohledně šíření propagandy a desinformací,“ uvedl Macron.
To vše je podle něj nyní ještě palčivější úkol v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy kybernetické útoky desinformační kampaně cílí na Evropu ještě silněji než dosud.
Hackeři už okradli Čechy o miliardu. Škoda je oproti loňsku dvojnásobná |
Obnova Ukrajiny
Zatímco dosud se obnova válkou zničeného Ukrajiny očekávala zejména od Evropské unie, měla by se na ní na základě dohody na pražském summitu podílet celá Evropa. Nápad podle Macrona vzešel od ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala s cílem zajistit zemi co nejrychlejší cestu k ekonomické, politické a společenské stabilitě.
Regionální spolupráce
Macron zároveň zmínil důležitost regionální spolupráce s okrajem Evropy. „Je dobré mít v tomto formátu přístup k důležitým regionálním tématům a oblastem, jako je Baltské, Černé a Severní moře nebo Kavkaz. Tamní problémy, v nichž jsme vystaveni regionálním mocnostem, které nechtějí spolupracovat, se dotýkají Evropské unie i Evropy jako celku,“ zdůvodnil plánované užší vazby v rámci Evropy.
První jednání širšího formátu evropských zemí, Evropského politického společenství. V popředí (zleva) německý kancléř Olaf Scholz, nizozemský premiér Mark Rutte a francouzský prezident Emmanuel Macron. (7. října 2022)
Migrace
Posledním dodatečným bodem pak byla migrace. Podle Macrona je nutné mít „společnou imigrační politiku od Balkánu pro Británii“ tak, aby Evropa mohla přijímat lidi prchající před válkou a útlakem, ale zároveň aby mohla účinně bojovat proti pašerákům a obchodníkům s lidmi.
Macronův dlouhodobý ideál
O své vizi silné a jednotné Evropy, která dokáže v současném světě nejen obstát, ale zároveň také určovat světové dění, Emmanuel Macron mluvil už v roce 2017 během své kampaně před tehdejšími prezidentskými volbami. Snaha o silnější spolupráci byla také hlavním sdělením jeho projevů v následujících letech, zejména řeči na Sorbonně v září 2017, tedy jen několik měsíců poté, co prezidentské volby vyhrál.
Příjezd státníků na první jednání širšího formátu evropských zemí. Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo). (6. října 2022)
Středem pozornosti byla Evropská unie, nyní se během pražského summitu zaměřil na celou geografickou oblast Evropy, jak uvedl v projevu na tiskové konferenci po ukončení prvního dne summitu:
„Je to velmi dávná idea, která se v Praze konečně stala realitou. Sešli se tu zástupci 44 suverénních států zastupující celý kontinent, aby společně diskutovali o současných problémech. Nezáleží na tom, zda jde o státy, které jsou členy Evropské unie, o státy, které se členy chtějí stát, nebo o ty, kdo z Unie vystoupily nebo se k ní nikdy nechtějí přidat.
To, co máme všichni společné, je geografická poloha: všichni žijeme na jednom kontinentu, od Kavkazu po Island. Jsou to naše společné dějiny, které nás spojují, zároveň jsme ale vytvořili více dějin, než jsme schopni strávit. A naší dětskou nemocí jsou občanské války.
S tím vším se snažíme vypořádat v rámci Evropské unie, nyní se o totéž snažíme na úrovni celého kontinentu. Všech 44 přítomných států odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a vyjádřilo Ukrajině podporu. Je důležité, že v dnešní rozdělené době dokážeme najít shodu.“
