Desetitisíce lidí vyrazily v neděli do ulic běloruské metropole Minsku vyjádřit svůj nesouhlas s volbou prezidenta Lukašenka. Policie je násilím rozehnala, řada demonstrantů utrpěla zranění, mnoho jich skončilo za mřížemi.
Protestů se také zúčastnili nejméně čtyři kandidáti na nejvyšší post v zemi. Všichni skončili na policejní stanici; byl mezi nimi i zraněný opoziční kandidát Uladzimir Njajklajev. Muži zákona si ho vyzvedli v nemocnici, tato informace místních sdělovacích prostředků ale nebyla zatím potvrzena.
O nejvyšší státní funkci se ucházelo celkem devět kandidátů opozice, podle odborníků na mezinárodní vztahy však neměli velkou šanci na úspěch. Lukašenko tak počtvrté získal pětiletý prezidentský mandát. Autoritativní prezident stojí v čele země už od roku 1994.
Jeho hlavní konkurent, bývalý náměstek ministra zahraničí Andrej Sannikav, měl podle průzkumů okolo 6,1 procent hlasů. Stejného výsledku dosáhl i šéf opozičního hnutí Mluv pravdu! Uladzimir Njakljajev.
Žádný z dalších Lukašenkových protikandidátů nedosáhl ani pětiprocentní podpory.
Favorita voleb Lukašenka doprovázel k volební urně syn.
Opozice označila průběh voleb za zmanipulovaný a na nedělní podvečer svolala v Minsku demonstraci. "Na náměstí dnes přijdou pokojní lidé, nikdo nebude chtít dělat povstání. Budeme žádat nové volby, protože volby za diktatury s Lukašenkem nejsou možné," prohlásil před demonstrací Uladzimir Njakljajev, který údajně později skončil v nemocnici.
Lukašenko, kterého Západ považuje za posledního diktátora v Evropě, opozičním předákům vzápětí vzkázal, že nejsou hodni spolupráce a že nebude vést dialog s žádnými bandity a sabotéry.
Půl hodiny před tím, než se uzavřely volební místnosti, se na centrálním náměstí sešly zhruba dvě stovky lidí navzdory předchozím varováním bezpečnostních sil, že budou nepovolené shromáždění považovat za trestný čin a tvrdě proti němu zasáhnou.
Nové volby bez Lukašenka, žádá opozice
První demonstranty rozehnala běloruská policie obušky a ohlušujícími granáty.Navzdory incidentům v běloruské metropoli a zlověstným prohlášením bezpečnostních sil však do ulic proudili další a další lidé. Podle zpravodajských agentur jich bylo až čtyřicet tisíc.
"Bělorusové ukazují, že chtějí svobodu a nebudou tolerovat současný režim," prohlásil opoziční předák Jaraslav Romančuk.
Část demonstrantů se pokusila násilím proniknout do sídla vlády a parlamentu. Rozbíjeli okna a skleněné výplně dveří. Ve chvíli, kdy se objevily zvláštní policejní jednotky, se ale demonstranti stáhli. Policisté pak vyrazili proti davu s obušky, začali rozdávat rány a vytlačovat dav z náměstí do postranních ulic. Desítky lidí utrpěly zranění.
"Uspořádali jsme nenásilný protest a je to vláda, kdo použil sílu. Poté, co Lukašenko prolil krev, nemůže zůstat u moci," prohlásil jeden z demonstrantů.
Bělorusové volí prezidenta. Vítězství má téměř jisté Lukašenko.
K protestům opozice proti Lukašenkově režimu docházelo už ve volebních místnostech. Opoziční předák Njakljajev před očima desítek novinářů demonstrativně vyškrtl z hlasovacího lístku jméno Lukašenko a napsal na něj velkými písmeny: Nové volby bez Lukašenka. Lístek tím zneplatnil, prohlásil však, že se současným režimem není možné jednat podle pravidel.
Opozice si stěžuje na nedostatečný přístup do médií a byrokratické překážky. Například k tomu, aby se její členové dostali na kandidátku, musí každý z nich nasbírat 100 tisíc podpisů. Lukašenko opakovaně ujišťuje veřejnost o čistotě hlasování, během prezidentské kampaně dokonce sebevědomě vyzval Bělorusy, aby se opozičním předákům podepsali na kandidátní listiny.
Průběh voleb a atmosféru v Bělorusku pozorně sleduje Evropská unie i další mezinárodní organizace. V minulosti hlasování podle doprovázely manipulace a šikana opozičních kandidátů. Pokud Unie letošní volby ohodnotí jako svobodné a spravedlivé, mohla by Bělorusku nabídnout pomoc ve výši tří miliard eur (75 miliard korun). To se ale po potlačení opozičních protestů nejspíš nestane. Bělorusko si brutálním postupem proti demonstrantům naopak může vykoledovat nové sankce.
Kdo je Alexandr LukašenkoAutoritativní prezident od roku 1975 působil v Komsomolu, mládežnické organizaci komunistické strany, kde pracoval jako politický instruktor pohraničních vojenských jednotek V roce 1994 byl poprvé zvolen prezidentem. Už během svého prvního volebního období si začal připravovat půdu pro jeho prodloužení. V roce 1996 předložil návrh nové ústavy, kterým si o dva roky prodloužil funkční období, vzpouzející se parlament rozpustil. V roce 2004 Lukašenko zrušil ústavní zákaz vykonávat funkci prezidenta po více než dvě funkční období. Před čtyřmi lety Lukašenkův režim brutálně potlačil protesty opozice po údajně zfalšovaných prezidentských volbách. Evropská unie a USA na něj za to uvalily sankce. |
