Trump své evropské partnery od zahájení republikánských primárek udržuje v napětí ostrými výroky na adresu NATO a křídlo jeho věrných následovníků v americkém Kongresu blokuje uvolnění masivní finanční pomoc pro bránící se Ukrajinu. O plánech někdejšího prezidenta na vystoupení ze Severoatlantické aliance se toho napsalo již mnoho, bez ohledu na to, že sám takový krok ani z křesla Oválné pracovny udělat nemůže.
Evropské diplomaty však velká šance na Trumpův návrat znervózňuje. Nepřekvapivě si proto oťukávají, jaké jsou jeho skutečné záměry, což ukazuje nedávná schůzka finského velvyslance Mikko Hautaly. Ten se podle zdrojů listu The New York Times pokoušel Trumpa přesvědčit, že Finsko jako čerstvý člen má pro Severoatlantickou alianci mnoho přínosů. Reagoval tak na jedno z jeho prohlášení, v němž Trump členským zemím NATO vyčetl, že do společného fondu nepřispívají dostatečné množství peněz.
Tento týden se exšéf Bílého domu potkal s výrazně slavnějším politickým jménem. Do jeho kanceláře zavítal někdejší britský premiér a současný ministr zahraničí David Cameron. Jeho cíl byl jednoduchý: přemluvit vlivného republikána, aby zkrotil své věrné kumpány v Kongresu, a pomohl tak schválit finanční pomoc pro Ukrajinu. Pro britského elegána to byla poněkud hořkosladká rozprava.
Cameron ještě před pár lety Trumpa ostře kritizoval. V roce 2015 označil jeho návrh na dočasný zákaz vstupu muslimů do Spojených států za „rozdělující, hloupý a špatný“. Trump tehdy ještě před svým zvolením do Bílého domu reagoval, že s Cameronem nemusí mít během svého prezidentství „příliš dobré vztahy“. Ve svých pamětech vydaných v roce 2019 současný britský ministr zahraničí uvedl, že další Trumpovo vítězství by považoval za „deprimující“ kvůli jeho „protekcionistickým, xenofobním a misogynním zásahům“, píše list The Guardian.
Ohrožení České republiky?
Jak je na tom v budování vztahů s možným příštím americkým prezidentem Česko? Ministr zahraničí Jan Lipavský má k Trumpovi, alespoň podle jeho dosavadních vyjádření, čistě pragmatický vztah. A platí to i o Trumpových výrocích na adresu NATO.
„Trumpova kritika (členských států) Severoatlantické aliance je oprávněná, ale metoda nikoli. Má pravdu, když upozorňuje na nedodržování závazků v NATO. Zároveň je ale dobré dodat, že k plnění závazků vyzývá spojence každá americká vláda, a to od začátku existence Severoatlantické aliance,“ uvedl Lipavský pro iDNES.cz.
Trumpův plán na mír: Kyjev obětuje Krym a Donbas, Ukrajinci to pochopí |
Mnohem nekompromisnější je ohledně jeho plánu na vyřešení konfliktu na Ukrajině. Ten zahrnuje blíže nespecifikované jednání s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, Kyjev by podle strategie Trumpa výměnou za mír odevzdal Rusku Krym a celý Donbas. Ukrajinský prezident se jeho diplomatické akrobacii už stačil vysmát a označil ji za nesmyslnou, píše Business Insider. „Odevzdání Ukrajiny Rusku nepovažuji za přijatelný plán, protože by to zhoršilo i bezpečnost České republiky,“ dodává k Trumpovým plánům Lipavský.
Ohledně případné schůzky s Trumpem zatím konkrétní není. „Nemohu dopředu potvrdit ani vyvrátit žádnou schůzku, která je v zájmu české zahraniční politiky. Já i naši čelní představitelé se aktivně scházíme s celou řadou představitelů a lobbujeme za české zájmy,“ vysvětlil.
S Trumpovým konkurentem a současným americkým prezidentem Joem Bidenem si potřásl rukou na podzim 2022. „Šlo o setkání na recepci, kterou americký prezident pořádal pro vedoucí delegací na okraj Valného shromáždění OSN. Poděkoval jsem mu za podporu Ukrajiny a také zmínil, že máme v Česku dobré pivo,“ uvedl Lipavský.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský s americkým prezidentem Joe Bidenem.
Český ministr tehdy ve svém projevu s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli vůči situaci na Ukrajině lhostejní. Rovněž zdůraznil, že ruská invaze vedle porušování Charty OSN vážně poškozuje i globální ekonomiku, potravinovou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech.
Podobný apel je bohužel stále aktuální, což dokazuje nejen Cameronovo setkání s Trumpem. Uvolnění 60 miliard dolarů zablokovaných v Kongresu je i podle Zelenského klíčové, ukrajinský prezident nedávno varoval, že bez další pomoci jeho vlast za pár měsíců padne. Britský ministr zahraničí se mimo Trumpa setkal rovněž se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Tvrdý boj v KongresuDonald Trump dlouhodobě pomoc Kyjevu nepodporuje, spolehnout se může rovněž na pomoc předsedy Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona, který hlasoval proti jejímu financování. V posledních dnech však Johnson uvedl, že je ochotný jednat o kompromisu. Senátní návrh v celkovém objemu 95 miliard dolarů se totiž obecně zahraniční pomoci a zahrnuje také peníze pro Izrael nebo spojence USA v jihovýchodní Asii a na humanitární pomoc pro Pásmo Gazy. Johnson na konci března nastínil některé podmínky pro schválení balíku, včetně zvrácení nedávného rozhodnutí vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ovšem takový postup odmítla, informovala minulý týden agentura Bloomberg. Zdroj: ČTK |
Na následné tiskové konferenci zmínil i Českou republiku. „Víme, že Ukrajina potřebuje munici. Je tady třeba skvělá česká iniciativa s cílem poskytnout munici, která dorazí už v červnu,“ prohlásil Cameron. Británie podle něj rovněž podniká konkrétní kroky, kterými chce v následujících týdnech posílit ukrajinskou výzbroj.
Ve výrazně odlišné atmosféře se odehrálo Trumpovo březnové setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Trump má podle něj ohledně konfliktu na Ukrajině „velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit“. Nechce dát na válku „ani cent“, a proto válka skončí. „Je přece zřejmé, že Ukrajina nemůže stát na vlastních nohou. A pokud jí Američané společně s Evropany nebudou dávat zbraně a peníze, válka skončí,“ vyložil Orbán Trumpův pohled na válku.
