Polní maršál Haftar k ofenzívě vyzval ve čtvrtek, tedy pouhých desed dní před OSN podporovaným summitem, na kterém se strany konfliktu měly dohodnout na poválečné obnově země a stanovit datum voleb, píše deník The Washingon Post. Koaliční vláda viní Haftara, bývalého důstojníka Kaddáfího armády, ze snahy udělat z Libye opět vojenskou diktaturu.
„Vojenský útok není řešení Libyjské krize, nový konflikt povede jen k dalším ztrátám na životech a dalšímu ničení země,“ odsoudil v pátek eskalaci konfliktu Tajani a vyzval Evropskou Unii k okamžitému zásahu. „Riskujeme vznik nové migrační krize,“ varoval.
V uprchlických detenčních centrech nyní Libye drží přibližně 5 až 6 tisíc migrantů. V celé Libyi se jich podle odhadů OSN nachází až 670 tisíc. Pakliže Haftarovy jednotky vpadnou do Tripolisu, v následujícím válečném chaosu by se „mohl zvednout příliv lidí směrem do Itálie a dalších středomořských zemí,“ vyjádřil obavy Tajani ve svém článku.
Při loňských bojích mezi znesvářenými milicemi uprchlo z jednoho z detenčních center asi 1800 migrantů (psali jsme zde). Ani v současnosti přitom centra pro migranty v Libyii nejsou pod dostatečnou kontrolou, ačkoliv na jejich chod finančně přispívá Evropská unie.
Zprávy OSN a humanitárních organizací opakovaně upozorňují, že migranti jsou zde vystavení mučení a sexuálnímu násilí. Dozorci týrání natáčejí na video a skrze záběry vydírají od rodin migrantů peníze. Reagují tak na pokles zisků z ilegálního převaděčství poté, co Evropská unie začala vracet lodě s migranty zpět do Libye, píše deník Deutche Welle.
Chaos and a new migration crisis must be avoided in #Libya. The European Union must take immediate action. https://t.co/96xNAAexyN
Bývalý Kaddáfího generál, který vládne jihu
Haftarovy síly postupující z Benghází na východě země se pokoušejí zaútočit na Tripolis z několika stran. Polní maršál tažení označil za ”vítězný pochod, který otřese zemí”. Nařídil také jednotkám, aby nestřílely na civilisty. „Kdokoli pozvedne bílý prapor, je v bezpečí,“ uvedl ve středečním videu.
Jeho jednotky v neděli obsadily město Gharyan, přibližně 80 kilometrů jižně od Tripolisu. V okolí se v odopovědi začaly mobilizovat pro-vládní milice. Haftarova armáda poté postoupila až ke kontrolnímu stanovišti u města Zavíja asi 30 km od hlavního města, odkud ji však ve středu večer odrazili pro-vládní bojovníci.
Kaddáfího liška pouště. Generál Haftar čistí Libyi a sní o Tripolisu |
S generálem Haftarem se v pátek pokusil jednat generální tajemník OSN António Guterres. „Není tu vojenské řešení. Jen vnitrolibyjský dialog může vyřešit libyjské problémy,“ uvedl Guterres. Kvůli postupu LNA se v pátek na žádost Velké Británie sejde Rada bezpečnosti OSN.
Haftarovo tažení na západ nepodporuje ani Rusko, které s polním maršálem jinak pojí přívětivé vztahy. „Určitě se domníváme, že nejdůležitější je, aby (vojenské) operace nevedly ke krveprolití. Situace by měla být vyřešena mírově,“ řekl v pátek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agentuře Reuters. Uvedl také, že Rusko do současných událostí zapojeno není.
Kaddáfí jej zavrhl
Chalífa Haftar působil v armádě Muammara Kaddáfího, než jím byl v roce 1987 zavržen. Po Kaddáfího smrti se vrátil do Libye, kde s podporou Ruska, Egypta a Spojených arabských emirátů vybudoval vlastní ozbrojené síly. V červnu 2017 po tříletém boji obsadil Benghází, odkud v lednu vedl ofenzívu na jih země, kde obsadil ropná pole.
V čele Libye nyní oficiálně stojí Vláda národní jednoty v čele s premiérem Fáizem Sarrádžem. Tato provizorní vláda zemi řídí s podporou OSN od roku 2016 na základě politické dohody mezi většinou znesvářených stran. Haftarova Libyjská národní armáda s dohodou nesouhlasila. V současnosti je nejsilnější ozbrojenou skupinou bojující proti vládnoucí koalici.
