První varovné zprávy o neobvykle vysokém počtu krys se objevila už v červenci. Rada hrabství Carpentaria na svém zasedání uvedla, že veřejnost hlásí velké množství hlodavců na pobřeží. V zápisech rady je fenomén popisovaný jako „krysí mor“.
Situace se od léta neuklidnila. Spíše naopak. „Venkovské městečko v Queenslandu uchvátily krysy: Více hlodavců než obyvatel,“ stojí v titulku reportáže australské stanice 4BC o zvláště postiženém městě Karumba.
„Přicházejí ve vlnách,“ řekl obyvatel Karumby Jon Jensen 4BC. „Zdá se, že jsou téměř vycvičení a organizovaní. Je jich hodně. V řekách plavou jako malá štěňata.“
Podle obyvatel se masa krys nezastaví před ničím. „Žerou všechno, co jim přijde pod ruku,“ říká Jensen. Pobřežní města se tak potýkají s prokousanými elektrickými dráty či požranými zásobami jídla. Hlodavci též znečišťují vodní zdroje.
Neštítí se ani napadat domácí zvířata. Podle majitele autopůjčovny v Normantonu, jež se nachází nedaleko od Karumby, krysy byly tak drzé, se vloupaly do kachních klecí a ukradly jim vejce. A dokonce mu i zničily jedno auto tím, že poškodily jeho elektroinstalaci.
Australský Queensland zaplavily tisíce krys, pláže pokrývají živé i mrtvé |
Ani ve vodě se jich nelze zbavit. Lezou na lodě rybářů. Jeden z nich, Brett Fallon, údajně viděl „nejméně 100 krys za noc“.
Hlodavci nicméně v nemilosrdných vodách hojně umírají. Jejich smrtí nafouklá těla pak odporně páchnou. „Zápach je dost nepříjemný,“ řekl stanici NPR předseda rady hrabství Carpentaria Jack Bawden. Podle něj ale pokud převládají pobřežní větry, „dá se tu ještě žít“.
Krysa dlouhosrstá, známá pod latinským jménem Rattus villosissimus, žije obvykle v suchých a polosuchých oblastech, kde se ukrývá v prasklinách v jílovité půdě, které jí poskytují úkryt jak před horkem, tak před predátory, uvádí výzkumnice Emma Grayová ze školy biologie a environmentálních věd na Queenslandské technologické univerzitě. Její počty nebývají závratné, pokud nenastanou vhodné podmínky.
Z úkrytů krysy vyhání deštivé počasí. Zavodněná zem vede k růstu divokých rostlin, jimiž se tento typ hlodavce živí. Podle výzkumnice při dostatečném přísunu potravy mohou krysy dlouhosrsté rodit každé tři týdny a mít vrh s až 12 mláďaty.
Utopení, sádra, „napalm“. V Austrálii hledají zbraně proti myší invazi |
„Je to velmi přirozený jev, který se odehrává v podstatě od dob prvních objevitelů,“ uvádí Grayová. K výraznému nárůstu krysí populace dochází jednou za tři až sedmnáct let. Ta poslední nastala v roce 2011 po dvou letech nadprůměrných srážek.
Odbornice podotýká, že už v minulosti masa krys poklesla z přirozených příčin, ať změnou počasí nebo díky přirozeným predátorům jako jsou zdivočelé kočky. Podle profesora enviromentálních studií z University v Sydney Petera Bankse ale vzhledem k počínající vlhké sezóně nelze počítat v dohledné době s koncem „krysího moru“. „V brzké době se nedočkáme žádné úlevy. Musíme to jednoduše přečkat.“
I Bawden připouští, že úřady nemohou moc co dělat. Nalíčily sice pasti, ale při takovém množství krys je to „popravdě jen symbolické gesto“.
