Server připomněl, že během vpádu zahynula více než stovka obyvatel Československa, mnozí vedoucí představitelé Pražského jara 1968 byli uvězněni a Alexandr Dubček sesazen.
„Hodnocení těchto tragických událostí ve snímku skutečně nevypadá moc objektivně,“ připustil a dodal, že invazi už odsoudilo sovětské vedení v čele s Michailem Gorbačovem a později i nové Rusko ústy prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina.
V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968 |
Komentátor se odvolal také na nejmenovaného evropského diplomata, který snímek viděl a označil jej za ostudu Ruska a pokus přepsat dějiny. „Česko na film zareagovalo dosti ostře, protože vzpomínky na události roku 1968 stejně jako dřív představují bolestnou epizodu ve vztazích obou zemí. Navíc v novém Česku je to jeden z hlavních prvků vlastní identity,“ usoudil server.
Dodal, že přestože do Česka přijíždí hodně ruských turistů a podnikatelů, z nichž mnozí zde mají stálé bydliště, podle nedávného průzkumu polovina Čechů považuje Rusko za „říši zla“. Jak dříve listu řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, hodně Čechů vidí v Rusku možnou hrozbu.
Ministr zahraničí v pondělí uvedl, že si kvůli dokumentu pozve ruského velvyslance v Česku Sergeje Kiseljovova (více čtěte zde).
Jako za éry Sovětského svazu
Sergej Utkin z analytického střediska Ruské akademie věd označil snímek za „vědomý revizionismus“ a za návrat k přístupu, jaký se v Sovětském svazu uplatňoval před Gorbačovovou érou. Tento revizionismus je podle něj vnímán bolestně nejen v dotčených cizích zemích, ale i tou částí ruské společnosti, která si cení výdobytků Gorbačovovy éry. Jde tak vlastně o velký problém Rusů než Čechů a Slováků.
„Naši ideologové předpokládají, že jestli dokážeme, že jsme ve všem byli v právu, tak to přidá národu sebevědomí a vůli vítězit. Ale ve skutečném světě k vítězství vede schopnost kriticky myslet a nikoli zaslepení pocitem vlastní neposkvrněnosti,“ usoudil vědec.
Expert Fjodor Lukjanov považuje přístup tvůrců filmu za očekávatelný: „Je to pohled na tehdejší události nikoliv z hlediska vědecké objektivity, ale v rámci nynější politické linie, kde hlavní hrozbu představují ‚oranžové revoluce‘ a ‚vnitřní podvratná činnost‘,“ vysvětlil s narážkou na obavy Kremlu z prozápadního převratu. Tento přístup se podle Lukjanova zvláště patrně projevuje po změně režimu na Ukrajině.
Za příklad staronové interpretace historie list označil vpád sovětských vojsk do Afghánistánu, který se od konce 80. let odsuzoval. Avšak Putin při setkání s veterány afghánské války označil za důvod k invazi „reálné hrozby“.
Závěrem Gazeta.ru připomněla, že proti snímku o roce 1968 protestovala i slovenská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico ale i tak před úterní schůzkou s Putinem hovořil o nezbytnosti zrušit sankce Evropské unie proti Rusku.
Podívejte se na ruský dokument o událostech roku 1968:
