Královské námořnictvo před časem oslovilo dvacítku mladých britských inženýrů, kteří měli připravit ty nejodvážnější návrhy budoucích podmořských plavidel. Projekt s názvem Nautilus 100 vzniká na počest výročí vyplutí vůbec první jaderné ponorky v historii USS Nautilus. Ta se na moře vydala v roce 1954. V zadání soutěže se proto britská armáda mladých návrhářů ptala, kam by mohl směřovat vývoj ponorek v následujících padesáti letech.
Zbraně jako za NelsonaKam směřuje Královské námořnictvo? |
Designéři z fóra UKNEST přišli s radikální vizí. Inspirovali se přímo v podmořské říši. Mateřské plavidlo by podle nich mohlo mít podobu manty obrovské, která by vypouštěla pilotované stroje designované do tvaru murén. Z nich by pak posádka vysílala menší nepilotované špionážní sondy, které by se po splnění úkolu rozložily ve slané mořské vodě.
Na designu pracovali talentovaní inženýři ve věku 16 až 34 let. Do návrhů zapracovali všechny nejmodernější technologie. Mnohé se teprve testují a do ostrého provozu se mají dostat až v následujících letech. Jednou z nich je například hybridní pohon, který generuje elektrickou energii zpracováním mořských řas (více o technologii se dočtete zde). Mateřské plavidlo se díky němu bude moct pohybovat až rychlostí 150 uzlů, tedy asi 288 kilometrů za hodinu.
Změny by se mohl dočkat také celý koncept navrhování ponorek. V současnosti plní jeden velký stroj celou řadu úkolů. Futuristická vize však nabízí spíše modulární přístup. Od mateřské ponorky se budou oddělovat menší plavidla s konkrétní specializací. Inovace se v očích návrhářů dočkala také torpéda, která dostala rybí podobu.
Futuristická vize jako motor pokroku
Na návrzích spolupracovala i 21letá Gemma Jefferiesová z Bristolu, která pracuje také ve společnosti L3 Marine Systems UK. „Bylo úžasné, jak jsme v rámci jednoho projektu řešili problémy z mnoha inženýrských disciplín. Skvělé na tom bylo, že jsme mohli popustit uzdu své fantazii, některé z prvků přitom nemusí být v budoucnu považovány za takové sci-fi, jak se může zdát,“ prozradila.
Menší plavidla se podle návrhu podobají murénám.
Odvážné návrhy ocenila i Harriett Baldwinové z ministerstva obrany. „Úžasné návrhy našich mladých inženýrů jsou příslibem pro naplňování ambicí královského námořnictva. Podobný druh inovací je srdcem britských snah o udávání trendů v sektoru obrany. Proto investujeme náš rostoucí rozpočet pro nejmodernějších technologií,“ sdělila.
Podle důstojníka Petera Pipkina, který má v královském námořnictvu na starosti sektor robotiky, jsou investice do vývoje podmořských technologií logické. „Za padesát let bude soutěžení mezi státy o osídlení mořského prostoru na zcela jiné úrovni,“ vysvětluje. Je podle něj důležité, aby Británie držela krok s vývojem. „I kdyby se do praxe dostalo jen deset procent z těchto nápadů, udrží nás to ve hře při bojových i obranných operacích,“ dodává.
Kontradmirál Tim Hodgson připomíná, že britské námořní úspěchy vždy závisely z velké části na špičkové práci inženýrů a designérů. „Od Bitvy u Trafalgaru až po revoluční lodě Dreadnought, které prosadil lord Fisher, úspěch námořnictva vždy závisel na kombinaci technologií a schopností našeho lidu,“ myslí si.
Předlohou pro návrh torpéda byla ryba Cheilopogon melanurus.
Rozkreslený „rybí“ návrh torpéda.
Ponorková flotila Královského námořnictva
Nutno podotknout, že nejnovější návrhy jsou spíše koncepty, podobně jako je tomu v automobilovém průmyslu. Do praxe se zřejmě v následujících letech dostanou spíše jednotlivé prvky z odvážného designu. Nic to však nemění na tom, že už nyní má britské námořnictvo jednu z nejpokročilejších ponorkových flotil na světě.
V kategorii takzvaných nosičů strategických balistických střel britské námořnictvo disponuje několika plavidly ve třídě Vanguard. Do této flotily patří ponorky HMS Vanuard, HMS Vengeance, HMS Victorious, HMS Vigilant. Každý z těchto strojů je vybaven moderním raketovým jaderným systémem Trident 2 D5. Díky velmi citlivému sonaru jsou tyto ponorky schopny rozpoznat plavidla až na vzdálenost 80 kilometrů.
Chystaná ponorka třídy Dreadnought.
HMS Ambush. Ponorka třídy Astute.
Kategorii stíhacích ponorek (někdy též označovaných jako přepadové či útočné) ponorek zastupují hned dvě třídy – Astute a Trafalgar. Ponorky z této třídy platí za nejpokročilejší podmořskou výzbroj královského námořnictva. V roce 2012 jeden ze strojů úspěšně provedl odpálení raket tomahawk, které dopadly do testovacího prostoru na Floridě. Astute čítá celkem šest strojů, stejný počet ponorek připadá i na Trafalgar, uvádí stránky námořnictva.
Británie začíná stavět nové ponorky, které ponesou balistické střely |
Tím končí výčet aktuální podmořské výzbroje. Britská armáda však už několik let připravuje zcela novou ponorku z třídy Dreadnought, která bude schopna odpalovat balistické rakety. První stroj z této třídy bude dlouhý bezmála 160 metrů. Očekávaný výtlak dosáhne 17200 tun. Počítá se s posádkou čítající 130 lidí.
Té se na palubě dostane nebývalého komfortu. K dispozici bude mít studovnu, kde si budou moci námořníci užít trochu lidu. Chybět nebude ani malá posilovna či systém, který bude simulovat střídání dne a noci. Ponorka si sama vyrobí kyslík a pitnou vodu. V budoucnu Británie plánuje postavit celkem čtyři tyto ponorky.
Podívejte se na klip o ponorkách královského námořnictva:
