Za vrcholících napoleonských válek mělo Královské námořnictvo až 152 řadových válečných lodí. Bylo to víc, než tehdy měl zbytek Evropy dohromady. A třikrát víc než úhlavní rival Británie, napoleonská Francie.
O dvě stě let později se stárnoucí admirál jménem Royal Navy, pomyslný otec první novověké supervelmoci, mezi evropskými kolegy čím dál víc hrbí. Dostává - prozatím - ránu za ranou. Ale současně hledí do budoucna.
Krutou pětiletku odstartoval rok 2011, kdy Britové vyřadili poslední letadlovou loď a jiná jejich vyřazená letadlovka se setkala ve Středozemním moři s francouzským protějškem, lodí Charles de Gaulle. Zatímco z francouzské lodě startovaly stíhačky nad Libyi, britskou loď potupně táhli do Turecka k sešrotování (více zde). Byl to slušný políček do tváře britské námořní hrdosti.
Naposledy britské ministerstvo obrany přiznalo, že kvůli škrtům nemá náhradu za stárnoucí protilodní řízené střely Harpoon. Uvedl to odborný server Jane’s. Od roku 2018 se tak dostřel britských bojových lodí sníží ze 125 kilometrů na přibližně pětinu - nemluvě o tom, že jim zůstanou jen rychlopalné kanóny, zbraň, která není srovnatelná s naváděnými střelami.
Situace vzbudila útrpné úsměšky: jako kdyby admirál Nelson přešel z děl řadových válečných lodí zpátky k mušketám!
Náhrada přitom není na obzoru. V roce 2020 chtějí Britové zařadit do výzbroje alespoň vrtulníkové protilodní střely Sea Venom, ale ty stačí jen na malé cíle. Nasazení vrtulníku závisí na počasí, jeho řízené střely mají podstatně menší dosah než protiletecké systémy větších lodí případných protivníků - a i kdyby stihl vystřelit, velkou nepřátelskou loď by raketa Sea Venom jen štípla. Krátce řečeno, britské hladinové loďstvo bude prakticky bezmocné.
„Je to jen další příklad toho, jak nedostatek peněz zhoršuje národní bezpečnost. Být roky bez raket je v pořádku - tedy pokud v té době nebudeme potřebovat proti někomu bojovat,“ cituje The Telegraph bývalého velitele námořnictva Alana Westa. Za falklandské války velel fregatě, jedné z lodí, které Argentinci raketami a bombami dokázali potopit.
Odborník na námořnictvo Nick Childs z Mezinárodního institutu strategických studií poznamenal, že Británie přichází o protilodní střely přesně v době, kdy jim Spojené státy začínají přisuzovat větší význam.
Také vojenský analytik Lukáš Visingr označil současný stav Royal Navy za neutěšený. „Zaznamenal jsem i kritiku, že v nynějším stavu by snad Británie prohrála i válku o Falklandy v roce 1982. Je ostudné, že někdejší královna moří dnes nemá jedinou plnohodnotnou letadlovou loď,“ zmínil pro iDNES.cz skutečnost, kterou ostrovanům připomněl ruský letadlový křižník Admirál Kuzněcov, když supěl kolem bílých doverských útesů k syrskému pobřeží.
Fregaty dožívají, torpédoborce potřebují opravy motorů
Další závažnou zprávu přinesl výbor pro obranu Dolní sněmovny britského parlamentu (celé znění zde). Současný počet 19 fregat a torpédoborců označili britští poslanci za žalostný, hluboko pod potřebnými čísly. Ještě v roce 1997, kdy se svět zdál mírumilovnější než dnes, měli Britové 35 fregat a torpédoborců.
Šest torpédoborců se silnou protileteckou výzbrojí sice patří k nejlepšímu, co Královské námořnictvo má, ovšem potřebují opravy motorů. Mají problémy v horkých - klimaticky i politicky - oblastech světa. Třeba v Perském zálivu. Třinácti stárnoucím fregatám zase začne počínaje rokem 2023 končit životnost - po jedné fregatě každý rok.
Analytik Lukáš Visingr pro iDNES.cz uvedl, že Britové mají plány, jak stárnoucí fregaty nahradit. Chystají dva nové typy - jeden určený primárně pro boj proti ponorkám, druhý na úrovni víceúčelové fregaty. Protiponorková se snad zanedlouho začne vyrábět, víceúčelová je na papíře. Poslanci z výboru pro obranu varují, že zdržení si nelze dovolit - kvůli zachování počtu lodí, udržení kvalifikované pracovní síly i kvůli tomu, že průtahy se prostě prodražují.
„Problém Royal Navy není v kvalitě, ale v kvantitě. Šest torpédoborců je jednoduše málo, mělo by jich být aspoň dvakrát tolik. Nových fregat má být podle plánů celkem třináct, jenže pro efektivní přítomnost na světovém oceánu by to mělo být opět nejméně dvakrát tolik,“ dodává Visingr, podle kterého Británie bude muset v počtu lodí a tempu stavby přidat. Celkově ale předpokládá, že britské námořnictvo začne sílit už brzy.
Dva obři zvěstující lepší časy
Oficiální britská místa ujišťují, že obranný rozpočet nyní už roste, a upozorňují na desetiletý plán zbrojení v objemu 178 miliard liber - to jsou zhruba desetinásobné roční obranné výdaje proti českým. Spojené království navíc v NATO platí za člena, který na svou obranu vynakládá v poměru k HDP poměrně slušné peníze.
Nové ponorkyBritánie plánuje postavit čtveřici nových ponorek nesoucích jaderné střely. Třída ponorek ponese název Dreadnought (v současnosti plní roli jaderného odstrašení čtyři ponorky třídy Vanguard). Analytik Lukáš Visingr pro Echo24.cz uvedl, že rozhodnutí ukazuje na odhodlání Britů udržet jaderný potenciál a možná i britskou přípravu na vůdčí roli v bloku bývalých kolonií a zemí severní Evropy, pokud by se rozpadla EU. Kromě ponorek s balistickými jadernými střelami Britové budují i sedm ponorek třídy Astute vybavených torpédy a raketami Tomahawk. Tři už jsou hotové. |
Největší budoucí zbrojní akvizicí Královského námořnictva je návrat k letadlovým lodím. Už příští rok by mělo námořnictvo převzít zbrusu nový nosič Queen Elizabeth, který za několik let doplní sesterská loď Prince of Wales. Obě se budou velikostí blížit americkým letadlovým lodím, větší plavidla nikdy Britové nepostavili. Symbolicky i reálně se tak vrátí do pozice námořní supervelmoci.
Obě letadlové lodě jsou určené k provozování čtyř desítek letounů včetně radarem obtížně zjistitelných stíhaček F-35B, případně pro námořní použití upravených letounů Typhoon či Gripen. A také bezpilotních strojů.
Podle Visingra lze očekávat, že britské palubní letouny budou schopné nést moderní vyvíjené protilodní střely, jakými jsou norské NSM nebo americké LRASM. O druhou zmíněnou střelu, vyvíjenou jako „neviditelnou“, mají zájem nejen Britové, ale třeba i Austrálie či Kanada.
„Pokud by se Britové rozhodli rozšířit nukleární arzenál o něco menšího, než jsou strategické rakety Trident na ponorkách, tak se logicky nabízí, že by letadlové lodě byly schopné fungovat i jako základny pro letecké taktické jaderné útoky,“ soudí Visingr.
Předtím, než námořnictvo takto výrazně posílí, se ale podle všeho bude muset pár let obejít jen s kanóny. Jako za admirála Nelsona.
Představení britského námořnictva. I s dosud nezařazenou velkou letadlovou lodí Queen Elizabeth:
