Krak krak-ú krak-ú! aneb pozor, šelma. Kočkodani tvoří věty, zjistili vědci

Kočkodani, primáti ze středu a západu Afriky, jsou svými vyjadřovacími schopnostmi blíže lidem, než se dosud soudilo. Vědci u nich pozorovali mimořádně rozvinutou schopnost tvořit jednoduché "věty". Pestrosti projevu kočkodani dosahují kombinováním poměrně malého množství zvuků.

Kočkodani překvapili vědce: svou elementární schopností tvořit „věty“ jsou blíže lidskému myšlení, než se dosud soudilo. | foto: Wikipedia

Studie vědců z Francie, Skotska a Pobřeží slonoviny (kočkodany zkoumali v poslední zmíněné zemi) ukázala, že samci kočkodanů používají pouhých šest základních zvuků. Kombinují je do hlasitých sekvencí, kterými například vyzývají ke shromáždění nebo varují před predátory, napsal server ScienceDaily.com.

Výsledky, publikované na webu (revue) Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazují na nejúplnější příklad "protosyntaxe" pozorované mimo lidský druh, uvedl server.

POHLED VĚDCE

"Určitě tam je větná skladba," hodnotí Jared Taglialatela z Claytonské univerzity verbální projev kočkodanů.

"Zatím bych se zdržel tvrzení, že mluva opic je stejná jako zárodek lidské řeči. Ale určitě tam je větná skladba," komentuje Jared Taglialatela z Claytonské univerzity v Georgii data získaná ze dvouletého výzkumu deseti tlup kočkodanů v národním parku Tai.

Celý experiment trval dva roky. Vědci při něm vyhodnocovali jednak reakce primátů při ohrožení například orly či leopardy, dále pak třeba při fiktivní hrozbě, vytvořené pouštěním záznamu vrčení.

Šest základních zvuků, které vědci pozorovali, se dá přepsat asi jako búm, krak, hok, hok-ú, krak-ú či wak-ú (ono "ú" přitom používají pro rozšíření slovní zásoby). Právě tato nízká rozmanitost vedla podle vědců k tomu, že si kočkodani museli vypomoci stavbou vět namísto například zpěvných ptáků či kytovců, kteří využívají právě zvukové pestrosti.

Dalším argumentem pro vytvoření jednoduchých vět pak je to, že se kočkodani v pralese (svým způsobem podobně, jako kytovci v hlubinách oceánů) navzájem nevidí.

UKÁZKA "SLOVNÍČKU"

búm búm
shromážděte se

búm búm krak-ú krak-ú
pozor, padá strom! (větev)

búm búm krak-ú krak-ú hak-ú
vidím cizí tlupu kočkodanů

krak
vidím leoparda

krak krak-ú krak-ú
pozor, leopard na lovu!

Zdroj: www.wired.com

Kočkodani "mluví" ve větách, v nichž může být kolem pětadvaceti zvuků. Přitom každou sekvenci, z nichž se projev skládá, tvoří jeden až čtyři typy zvuků. Kočkodani vyluzované zvuky různě kombinují, čímž dosahují jejich rozdílnosti, uvádí ScienceDaily.com.

Primáti si tak mohou předávat poměrně přesné informace o povaze hrozby - v základu rozliší třeba padající strom od predátora, navíc ale umějí varovat před konkrétním predátorem (rozliší třeba orla a leoparda) a dají také najevo, zda ho slyšeli, či viděli.

Kromě výstražných informací si také samozřejmě předávají i informace mírové povahy - svolání skupiny před přesunem nebo třeba o setkání s jinou tlupou kočkodanů. Zprávu, kterou kočkodan uslyší, může dalším přidaným zvukem zpřesnit a předat dál.

"Studie nastoluje otázku, zda lidskému jazyku přímo předcházela jiná vokální komunikace v říši zvířat," uzavírá ScienceDaily.com.

KOČKODAN CAMPBELLŮV

Kočkodani žijí v malých skupinkách okolo deseti jedinců. Tvoří je dospělý samec, několik samic a potomstvo. Měří mezi 40-50 centimetry, ocas bývá dlouhý 60-75 centimetrů. Živí se ovocem i zeleninou, výhonky i hmyzem. Žije na stromech a částečně na zemi převážně v nižších patrech afrických pralesů a lesů. Po asi 180 dnech březosti se samici rodí jedno mládě.