"Parlament by měl přijmout rezoluci určující datum vyhlášení nezávislosti po mém návratu z Washingtonu," řekl Çeku. V americké metropoli se má kosovský premiér v pondělí sejít s ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou.
Rada bezpečnosti OSN se dnes bude kosovskou rezolucí zabývat. Ale pouze rozhodne, zda už o dokumentu hlasovat, nebo řešení zase odložit.
Situace kolem budoucího statutu jihosrbské provincie je složitá: Západ podporuje samostatnost, Rusko naopak stojí na straně Srbů a nezávislost odmítá. A vyhrožuje, že jako stálý člen Rady bezpečnosti využije práva veta. Moskva tento týden odmítla i poslední verzi rezoluce a západním diplomatům začíná docházet trpělivost. Udělali jsme maximum kompromisů, říkají. - více zde
Přesto se na Rusy neustále snaží tlačit. Včera se Condoleezza Riceová snažila v Lisabonu přesvědčovat šéfa ruské diplomacie Lavrova, dnes se o to samé v Berlíně pokouší německý ministr Frank-Walter Steinmeier. Ve skutečnosti ale málokdo předpokládá, že by Rusko změnilo názor.
Možných scénářů je víc
Jihosrbská provincie Kosovo, obývaná z devadesáti procent etnickými Albánci, je už osm let pod mezinárodní správou - což se má změnit. Zvláštní zmocněnec spojených národů Martti Ahtisaari proto před několika měsíci přišel s plánem na budoucí uspořádání Kosova, který předpokládá faktickou nezávislost provincie.
Kosovští Albánci Ahtisaariho text přivítali, ale Bělehrad ho podle očekávání rezolutně odmítl. Teď Srbové spoléhají právě na Rusko, které je jejich tradičním spojencem a může jednání blokovat.
Plán už v průběhu času doznal řady změn, ale podstata zůstává stejná: Kosovo je na cestě k nezávislosti. Otázkou jen zůstává, kdy a jakým způsobem jí bude dosaženo.
Podle návrhu rezoluce dostali předáci Kosova a Srbska čtyřměsíční lhůtu na další jednání. Poté by měla OSN předat správu provincie Evropské unii, čímž by se omezil vliv Ruska. Jednotky NATO by měly zůstat.
Takový proces by ale byl zřejmě zdlouhavý a není shoda v tom, co dělat dál kromě vedení dalších rozhovorů mezi Prištinou a Bělehradem, které dosud nepřinesly žádný výsledek.
Šéf ruské Státní dumy Boris Gryzlov ve čtvrtek potvrdil, že Rusko v případě nutnosti práva veta opravdu využije. Jeden z následných scénářů by pak mohl být takový, že kontaktní skupina pro Balkán - tvořená Francií, Itálií, Německem, Británií, USA a Ruskem - obnoví jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Pro takové rozhovory není nutná žádná rezoluce, ale RB by měla schválit stažení jednotek OSN z Kosova, což bude vyžadovat souhlas Ruska.
Další možností je, že Kosovo vyhlásí nezávislost, požádá OSN, aby odešlo, a pozve evropské státy. Nezávislost závisí na tom, kolik zemí uzná Kosovo jako národ. O Spojených státech je jasné, že nabídnou určitou nezávislost, ale postoj EU není jasný.
