"Nedošlo k žádnému pokroku," přiznal dnes francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
O co vlastně v kosovském problému jde... V jihosrbské provincii, která je už osm let pod mezinárodní správou, žijí z devadesáti procent Albánci. A ti chtějí nezávislost na Srbsku, čemž je podporuje Západ. Na druhé straně stojí je Bělehrad, který odtržení Kosova rezolutně odmítá. A opřít se může o podporu Ruska.
Zvláštní zmocněnec OSN Martti Ahtisaari přišel letos v lednu s plánem, podle něhož by Kosovo získalo faktickou nezávislost. Návrh teď leží v Radě bezpečnosti, jejímž stálým členem je však i Rusko, které pohrozilo, že při hlasování využije práva veta a návrh smete ze stolu.
Právě proto včera přišel nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy s kompromisním řešením: odložme hlasování v Radě o půl roku. Bělehrad a Priština tak dostanou možnost vést další jednání a Moskva mezitím pochopí, že nezávislost provincie je jediným možným řešením.
Ovšem to se nelíbí německé kancléřce Angele Merkelové. "Nevidím důvod, proč by se hlasování mělo odkládat," řekla dnes hostitelka summitu G8. "Musíme mít přece jasnou představu, jak dál postupovat," dodala.
Sama podporuje nezávislost Kosova - stejně jako všichni ostatní šéfové G8 s výjimkou Putina. A tak se státníci rozjedou z Heiligendammu, aniž by v této důležité otázce čehokoli dosáhli.