Nejvyšší celkovou míru úmrtnosti za období od března 2020 do května 2021 podle studie IHME měl Ázerbájdžán. Oficiálně uváděná míra úmrtnosti na covid (počet úmrtí na 100 tisíc obyvatel) je 46,3, podle dat IHME je ale celková míra 672,7.
V první desítce je ještě Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Albánie, Mexiko, Severní Makedonie, Bělorusko, Rumunsko, Kazachstán a Peru. Slovensko je na jedenáctém místě s oficiální mírou 221,2 a celkovou 446,6. Česko na šestnáctém místě mělo oficiální míru 279,1, celkovou pak podle odhadů výzkumníků 391,1.
Co se týče celkového počtu obětí, podle oficiálních statistik jich nejvíce bylo v USA. K 10. květnu to bylo 578 555 lidí, IHME ale odhaduje celkový počet na 905 tisíc. Velké rozdíly jsou též u Ruska, oficiální čísla uváděla 111 909 obětí, celkový počet by měl být ale mnohem vyšší - 619 914.
| Země | Celková míra úmrtnosti na covid | Oficiálně uváděná míra úmrtnosti na covid-19 |
|---|---|---|
| Ázerbájdžán | 672,7 | 46,3 |
| Bosna a Hercegovina | 601,1 | 268,3 |
| Bulharsko | 559,9 | 245,5 |
| Albánie | 528,9 | 88,5 |
| Mexiko | 497,8 | 175,6 |
| Severní Makedonie | 482,3 | 237,1 |
| Bělorusko | 472,2 | 27,8 |
| Rumunsko | 465,9 | 150,9 |
| Kazachstán | 459,2 | 31,6 |
| Peru | 446,9 | 189,8 |
| Česká republika | 446,6 | 279,1 |
| Slovensko | 436,6 | 221,2 |
| Rusko | 414,1 | 76,3 |
| Litva | 403,4 | 144,7 |
| Polsko | 399,7 | 182,0 |
| Maďarsko | 397,4 | 296,1 |
| Moldavsko | 384,9 | 161,5 |
| Černá Hora | 346,1 | 247,7 |
| Ukrajina | 325,6 | 109,9 |
| Lotyšsko | 321,9 | 115,2 |
Stanovení celkového počtu zemřelých na koronavirus je velmi obtížnou záležitostí. Zvláště na začátku pandemie někteří lidé, kteří zemřeli s covidem, díky nedostatečnému testování a celkové neznalosti, jak vypadá infekce koronaviru, nemuseli být zahrnuti do oficiálních statistik úmrtí.
22. března 2021 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJak zjistit celkové počty úmrtí na koronavirus?
Aby překonali tuto metodologickou potíž, vědci při analýze dopadu pandemie na úmrtnost využívají koncept takzvané nadměrné úmrtnosti. Jedná se o srovnání počtu lidí, kteří v daném období a na určitém území zemřeli v předcházejících letech, s počtem zemřelých v době pandemie. Nadměrná úmrtí tedy určují, o kolik více lidí zemřelo, než se očekávalo na základě dat z dřívějších období.
Počet nadměrných úmrtí tak může dosahovat vyšších hodnot ve srovnání s oficiálně uváděnými počty zemřelých. List The Economics ve své vlastní analýze nadměrné úmrtnosti uvádí, že v období od 30. března 2020 do 28. března 2021 v Česku na covid-19 oficiálně zemřelo 25 860 lidí, počet nadměrných úmrtí ale byl 32 030.
 |
Výzkumníci z IHS poukazují, že obecně míra nadměrné úmrtnosti se nerovná celkové úmrtnosti s covid-19 jako příčinou. Při určování nadměrné úmrtnosti totiž je třeba vzít v úvahu další faktory, které souvisí s pandemií. Těmi jsou celková míra úmrtnosti s covid-19, tj. všechna úmrtí spojená s covidem-19, zvýšení úmrtnosti v důsledku odložení či zpoždění zdravotní péče během pandemie či zvýšení úmrtnosti v důsledku zvýšeného nárůstu depresí, užívání opiátů či alkoholu.
Pozitivní faktory
Zároveň ale některé faktory přispívají k snížení počtu úmrtí. Menší mobilita znamená i menší míru dopravních nehod, ochrana před koronavirem zároveň přispívá k redukci přenosu dalších infekcí, jako jsou spalničky či chřipka. Zároveň ti, kteří by mohli trpět srdečními problémy či chronickými plicními onemocněními a zemřít kvůli nim v běžné době, v době pandemie podlehli koronaviru.
Stovky zemřelých chybí ve statistikách, mohou souviset s covidem-19 |
Podle vědců data naznačují, že vlivem změněného chování během pandemie došlo k poklesu o 615 tisíc úmrtí, ke kterým by jinak v běžné době došlo. Kolik smrtí způsobila pozdržená péče či deprese a nadměrné užívání návykových látek je podle nich těžko v tomto momentě určit.
Proto předpokládají, že celková úmrtnost na covid-19 se rovná nadměrné úmrtnosti. Jedním dechem dodávají, že i tak je počet úmrtí na covid-19 pravděpodobně podceněn. Jinými slovy covid-19 se podílí na nadměrné úmrtnosti ve větší míře, než se obecně soudí.
Odvolávají se přitom na studii nizozemského statistického úřadu, podle níž všechna nadměrná úmrtí v Nizozemsku byla způsobena covidem-19. Podle vědců analýza naznačuje, že počty zemřelých na covid-19 mohou být vyšší, než kolik jsou odhadovaná nadměrná úmrtí, protože smrti způsobené jinými příčinami během pandemie poklesly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v některých zemích může být počet zemřelých na covid-19 až třikrát větší, než se oficiálně uvádí. „Prošli jsme extrémní vlnou epidemie covidu-19. Bohužel to mělo velmi vysokou cenu - více než třicet tisíc oficiálně uváděných obětí a pravděpodobně několik tisíc dalších, které ve statistikách nejsou,“ řekl portálu iDNES.cz o české situaci ředitel WHO v ČR Srdan Matić.
