I proto někteří Macronovi političtí protivníci hovoří o „třetím kole“ voleb. A to především Jean-Luc Mélenchon, radikálně levicový politik, který jen tak tak nepostoupil do druhého kola prezidentské volby. Za pět let kvůli svému věku už nejspíš kandidovat nebude, ve volbách do parlamentu však jeho hnutí Nepoddajná Francie může zaznamenat velký úspěch.
Poslechněte si celý rozhovor s politologem Perrotinim v Kontextu:
„Mélenchona můžeme kritizovat z různých úhlů pohledu, ale faktem je, že to je nesmírně dobrý rétor a má za sebou celou řadu stoupenců, kteří dělají velice efektivní kontaktní kampaň. Síla mélenchonistů spočívá v jejich přesvědčení, že jsou akceschopnější než ostatní,“ vysvětluje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pro sedmdesátiletého ekosocialistu, který prosazuje odchod z NATO a totální přechod na zelené energie, je nyní důležité udržet své voliče mobilizované. „Papírově se může stát, že jeho blok získá většinu. A pokud získá většinu, tak může být premiérem,“ myslí si Perrotino. Připomíná, že ve Francii se poslanci volí většinovým systémem (podobně jako u nás senátoři) a dnes se teprve sestavují kandidátky.
Ve Francii v minulosti k situaci, kdy prezident a premiér pocházeli z jiného politického tábora, docházelo. Šlo o takzvanou kohabitaci. Od sjednocení funkčního období vlády a prezidenta na pět let v roce 2000 k ničemu takovému nedošlo.
Macron vyhrál, co dál? Rozdělenou zemi čeká „třetí“ kolo, píší ve Francii |
Emmanuel Macron před volbami prohlašoval, že své druhé funkční období nechce jen tak odsloužit, ale že chce Francii zcela přebudovat. Co tím myslel? „Pro Macrona je to jeho poslední mandát. Už nemusí usilovat o znovuzvolení, má volné ruce. Vůbec ale není jasné, co bude dělat, jaké reformy zamýšlí. Bude to Macron liberálnější, Macron levicovější? Nevíme, uvidíme,“ říká Perrotino.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Podle něj se dá očekávat, že s podzimem nastanou pro 44letého prezidenta problémy. Ve chvíli, kdy začne pracovat nová vláda a představí své reformní plány, lze očekávat masové demonstrace. „Žluté vesty sice už nejsou tak vidět, ale stále mají potenciál vrátit se do ulic,“ upozorňuje politolog.
Macronova zahraniční politika podle něj zůstane konstantní. Nejspíš se pokusí zanechat větší stopu ve svých snahách o hlubší integraci EU, bude asi také pokračovat ve svých pokusech o vyjednávání s Vladimirem Putinem, za což často čelí kritice. Podle Perrotina by se tak ovšem choval kdokoliv, kdo by seděl v Elysejském paláci – možná s výjimkou Marine Le Penové.
Macron přitvrdil, posílá Kyjevu houfnice. Německo poskytne systém Gepard |
„Prezident republiky dělá vše pro to, aby Francie zůstala velmocí. Můžeme se bavit o tom, jestli je to objektivní nálepka, ale je nepochybné, že Francie vnímá vlastní roli v mezinárodních záležitostech úplně jinak než třeba Česká republika. Macronovy snahy z této role vycházejí a těžko očekávat něco jiného.“
Co čeká Marine Le Penovou, která sice prohrála, ale s 41,5 procenta hlasů zároveň dosáhla historicky nejlepšího výsledku? Bude v příštích volbách opět kandidovat, ačkoli říkala, že v případě porážky už tak neučiní? „Na jednu stranu je to zklamání, na druhou neskutečný výsledek. Národní sdružení nepochybně vnímá fakt, že Le Penová sílí, časem na ni dojde a konečně se dostane do Elysejského paláce,“ dodává Perrotino.
Proč letos k prezidentským volbám přišlo nejméně lidí za posledních padesát let? Jaké šance bude mít Národní sdružení v blížících se parlamentních volbách? Jaký je Emmanuel Macron jako člověk? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
