Účast dosáhla necelých 72 procent. Výsledky hlasování zhruba odpovídají projekcím, které zveřejnila francouzská média v neděli večer po uzavření volebních místností. Ty připisovaly Macronovi vítězství s asi 58 procenty hlasů a Le Penové kolem 42 procent.
Agentura DPA uvedla, že ačkoli je Macronovo vítězství přesvědčivé, získal francouzský prezident podstatně méně hlasů než ve volbách roku 2017, kdy si připsal 66,1 procenta.
„Děkuji vám, milí přátelé. Nejdřív ze všeho, děkuji vám. Většina z vás se rozhodla vložit ve mě svou důvěru na dalších pět let. Vím, co jsem vám dlužen,“ řekl staronový prezident, když před desátou hodinou po boku své ženy Brigitte došel na Martovo pole u Eiffelovy věže.
Tam na něj čekali jeho příznivci, oslavující jeho výhru. „Macron, prezident,“ skandovali. Macron v projevu uznal, že dostal hlasy části voličů, kteří chtěli zastavit krajní pravici, ale příliš ho nepodporují. Bere to jako velký závazek. Lidem řekl, že je potřeba dále pracovat.
„Roky, které přijdou, budou určitě náročné, ale budou historické a my je budeme muset napsat, společně, pro další generace,“ pokračoval. Připomněl také válku na Ukrajině, význam Evropské unie, rovnost mužů a žen nebo ekologii.
Poděkoval i lidem, kteří volit nešli nebo hlasovali pro jeho rivalku. „Protože už nejsem kandidát jednoho tábora, ale prezident všech,“ prohlásil. Mluvil i o své rivalce Le Penové, ona jej přitom ve svém projevu nezmínila. Odmítl pískání davu a řekl, že je potřeba respektovat všechny názory, jak krajní pravice, tak těch, kteří na protest volit nešli.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Volební místnosti se ve většině země uzavřely v sedm hodin večer, ve velkých městech však lidé mohli hlasovat až do osmi.
Macron se stal prvním francouzským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát za posledních dvacet let. Naposledy se to podařilo Jaquesu Chirakovi v roce 2002. Le Penovou nicméně porazil výrazně menším náskokem než v roce 2017, což podle pozorovatelů odráží nespokojenost mnohých Francouzů s dosavadním vedením země.
Účast dosáhla necelých 72 procent. Letošního druhého kola voleb se tak zúčastnila nejmenší část elektorátu za posledních více než padesát let.
Avec vous. Pour vous. Pour nous tous.
https://t.co/lA5u4Sv82Q
Podle agentury Reuters vypukly v sídle Macronova volebního štábu po oznámení projekcí hlasité oslavy, v táboře Le Penové se naopak ozývalo bučení a pískání. Na Martově poli pod Eiffelovou věží se lidé objímali, mávali vlajkami Evropské unie a skandovali mimo jiné: „Jeden rok a dva a dalších pět let!“
Podle agentury Reuters policie v centru Paříže použila slzný plyn na lidi, kteří vyšli protestovat proti Macronově výhře. Neznámý počet lidí také zatkla. Podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích rozháněla nepovolené shromáždění u náměstí Châtelet, na které přišli převážně mladí lidé. Několik stovek lidí se podle médií sešlo také na pařížském náměstí Republiky v dalších francouzských městech.
Jelikož Macron ve své funkci pokračuje, nemůže podle agentury Reuters očekávat poklidný nástup druhého volebního období. Mnozí příznivci levice pro něj totiž například hlasovali jen kvůli tomu, že chtěli zabránit vítězství Le Penové.
Proč Macrona? Nechci Le Penovou. V Lyonu se báli vítězství pravice |
První zásadní výzvou pro Macrona budou červnové volby do Národního shromáždění. Podle Reuters lze očekávat, že strany nalevo i napravo od Macrona začnou ihned s předvolební kampaní ve snaze zvolit vládu, která bude naladěná proti prezidentovi. To večer potvrdila i Le Penová, když vzápětí po uznání porážky řekla, že „právě začala velká legislativní volební bitva“.
Svou prohru uznala, ale nazvala ji „velkým vítězstvím“, protože miliony Francouzů volily její Národní sdružení. Slíbila, že bude pokračovat v boji za občany, na které se prý zapomíná. Podle ní už byla její strana „tisíckrát pohřbena a tisíckrát neprávem“. Poukázala také na blížící se parlamentní volby s tím, že ještě není dobojováno.
A ačkoliv výsledky nedělních voleb ještě známé nejsou, Macronovu výhru už přivítal třeba předseda Evropské rady Charles Michel nebo belgický premiér Alexander De Croo, který prezidentovi pogratuloval. Také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová blahopřála Macronovi ke znovuzvolení. Dodala, že se těší na pokračování skvělé spolupráce pro budoucnost EU.
Evropa potřebuje silnou Francii. Světoví a čeští lídři vítají Macronovu výhru |
Macron využil výhody obhajujícího prezidenta a rozhodující hodiny trávil v Elysejském paláci v centru města. Výběr Martova pole pak nebyl náhodný, Eiffelova věž je symbolem Francie po celém světě a objeví se na záběrech všech přítomných novinářů. Těch se do Macronova tábora akreditovalo 1 200.
Le Penová byla obklopena kolegy a nejbližší rodinou, večer se přemístila do konferenčního centra Pavillon d’Armenonville u Bouloňského lesíka na západním okraji Paříže. Politička, která se během kampaně prezentovala jako kandidátka obyčejných Francouzů, si pro svůj štáb zvolila rozlehlou budovu, která svým vzhledem připomíná stavby na lázeňské kolonádě.
Modré hrázděné průčelí, vyřezávané okraje střechy a uvnitř mramorové podlahy a bohatě zdobené skleněné lustry. Akreditaci tam získalo 500 novinářů, kteří už odpoledne bojovali o místa na stupíncích, aby jejich kamera měla Le Penovou při projevu v záběru.
Francouzské prezidentské volby - speciál iDNES.cz |
Po osmé večer francouzské televize zveřejnily první odhady výsledků. K sedmnácté hodině úřady hlásily volební účast 63,23 procent, při předchozích volbách v roce 2017 to bylo ve stejnou dobu 65,3 procenta.
Le Penová hlasovala před polednem v Hénin-Beaumont na severu země, kde strávila bezmála hodinu se svými příznivci. Ve volební místnosti poté dlouze pózovala se svým volebním lístkem, než ho nakonec vhodila do urny. Po dalším úsměvech a fotografiích zamířila na oběd s místními politiky.
Současný centristický prezident volil kolem 13. hodiny v pobřežním městě Le Touquet. Cestu do volební místnosti rovněž využil k přesvědčování nerozhodnutých voličů. Spolu s manželkou Brigitte vyrazili pěšky ulicí lemovanou davy lidí.
Le Touquet má pro pár velkou symboliku, právě zde se před patnácti lety brali a tráví zde některé víkendy. Po téměř hodině nakonec prezident dorazil do volební místnosti, pozdravil se s místními politiky a už bez průtahů odhlasoval.
Ráno také hlasovali někteří kandidáti, kteří z prvního kola voleb nepostoupili. Jako první ze všech původně dvanácti prezidentských kandidátů odvolila socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová. Přišla do 15. obvodu a stejně jako všichni ostatní vystála frontu, aby mohla hodit lístek do urny.
Krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon kolem 10:30 volil v Marseille. Ve městě je na svém území, v prvním kole prezidentských voleb zde získal 31 procent hlasů, nejvíce ze všech kandidátů, ačkoliv na celostátní úrovni byl s 22 procenty na třetím místě.
Během dopoledne ve Vélizy-Villacoublay na západním předměstí Paříže hlasovala republikánská prezidentská kandidátka Valérie Pécresseová. Šéfka regionu Île-de-France vyvolala všeobecný smích, když si vzala dva volební lístky a omylem místo za plentu zamířila ven z volební místnosti. Pak se vrátila, omluvila se za zmatek a hodila svůj lístek do urny.
Celková volební účast se letos očekává kolem 75 procent, což je na francouzské poměry poměrně nízké číslo. Od cesty k urnám voliče odrazoval především neúspěch jejich favorita v prvním kole voleb, celkové znechucení politikou i právě probíhající školní prázdniny.
Odlišné pohledy nejen v zahraniční politice
Největší názorové rozpory mezi kandidáty panovaly v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci.
Charisma i názory obou kandidátů mohli diváci posoudit ve středeční televizní debatě, která byla jejich posledním a zároveň jediným přímým setkáním. Macron vstupoval do kampaně poměrně pozdě, protože se věnoval diplomatickému řešení invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Naopak Le Penová věnovala hodně času cestování po Francii a získávání nerozhodnutých voličů.
Tři dny před volbami měl Macron na svou soupeřku náskok 10 až 12 procentních bodů. Mnozí Francouzi letos nehlasovali pro jednoho z kandidátů, ale proti tomu, kterého považují za nepřijatelného.
V prvním kole před 14 dny získal Macron 27,85 procenta hlasů, Le Penová 23,15 procenta a krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon 21,95 procenta, který pro druhé kolo sice jasně nepodpořil Macrona, ale prohlásil, že „Le Penová nesmí dostat ani jeden hlas“.
Ve druhém kole tak muselo téměř osm milionů levicově smýšlejících Francouzů volit mezi centristou a krajní pravicí.
Pan arogantní. Macrona před volebním finále dohnalo jeho chování |
Volební kampaň oficiálně skončila v pátek večer a od té doby kandidáti už nesměli pořádat předvolební mítinky, dávat rozhovory a zakázáno bylo i zveřejňování předvolebních průzkumů.
Podstatnými daty po prezidentských volbách budou 12. a 19. červen, kdy se budou konat volby do Národního shromáždění. Ty rozhodnou o tom, s jakou vládou bude zvolený prezident spolupracovat a zda bude ze stejného politického tábora.
Dalším důležitým datem je pak také 24. červen, do kdy musí kandidáti odevzdat vyúčtování volební kampaně. Ti, kteří nepřekročili kritickou hranici pěti procent hlasů, mají výrazně nižší příspěvek státu na náklady na kampaň a mnozí z nich teď horečně shánějí prostředky k uhrazení dluhů.
Pécresseová zazmatkovala ve volební místnosti:
