Dohromady 186 příkrých schodů na známém mauthausenském schodišti dodnes připomíná hrůzný osud vězňů, kteří po něm museli vynášet až padesátikilové kameny vytěžené v lomu.
Tato vzpomínka na utrpení lidí v koncentračním táboře Mauthausen na severu Rakouska je nyní v ohrožení. Server Lidovky.cz informoval, že by památník chtěl schody nahradit výtahem. Jejich stav totiž údajně neodpovídá současným technickým normám.
Památník takzvané schodiště smrti uzavřel letos v dubnu a není jisté, jestli ho návštěvníkům ještě někdy zpřístupní.
„Z důvodu bezpečnosti bude schodiště z lomu až do odvolání uzavřeno. Pracujeme na prozkoumání všech možností, které by v budoucnu umožnily jeho znovuotevření,“ uvedl památník před třemi měsíci ve strohém oznámení.
Namísto slibovaného znovuotevření ale památník přišel s dalším nevítaným zásahem do historicky cenného objektu. Tím je vybudování betonové výtahové šachty, která má zajistit bezbariérový přístup do areálu tábora. Kvůli tomu už musel být odstraněn památník amerických osvoboditelů Mauthausenu.
Tento přístup se však nelíbí příbuzným pamětníků ani zástupcům Mezinárodního mauthausenského výboru, který dříve sdružoval bývalé vězně a nyní působí jako ochránce jejich odkazu a poradní orgán památníku.
„Betonová šachta musí být zbourána,“ řekl serveru Nachrichten.at předseda výboru a někdejší lucemburský ministr kultury Guy Dockendorf. Myšlenku zpřístupnění tábora hendikepovaným sice vítá, ale podle něj by měla být provedena citlivěji.
„Je to hrozné a nemá to obdoby. Je to stejné, jako kdybyste na Karlštejně ke kapli svatého Kříže vybudovali železobetonovou šachtu,“ uvedl pro iDNES.cz Vlastislav Janík, člen výboru za Česko. „To místo má historický a dějinný význam a jeho autenticita by měla být co nejvíce zachována,“ dodává.
Do problému se vložilo ministerstvo zahraničí
Výbor podle Janíka proti zásahům zorganizoval protesty a sepsal petici. Prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí (MZV) navíc výbor poslal na rakouskou stranu diplomatickou nótu, ve které požaduje zachování autenticity památníku.
Hrdinného sokola nacisté předhodili psům. Jeho manželku zplynovali |
„Podle mých informací postupovalo ředitelství památníku samo bez toho, aby změny konzultovalo se správní radou, natož pak s Mezinárodním mauthausenským výborem,“ uvedl pro iDNES.cz zvláštní zmocněnec MZV pro otázky holokaustu Antonín Hradilek. „Myslím si, že díky ohlasům zvenčí si management tábora uvědomil, že zašel příliš daleko, a pokusí se to vyřešit,“ dodává.
Za drastický zásah Janík považuje i odstranění památníku amerických osvoboditelů. „Američané tábor osvobodili a každý si pomníku všiml hned u vstupu. Je to ostuda, že si návštěvníci nyní nemohou přečíst, jak došlo k osvobození tábora na konci války,“ shrnuje Janík.
Výstavba výtahové šachty navíc autenticitu tábora poškozuje zcela zbytečně. Podle Janíka je možné výškový rozdíl mezi parkovištěm a areálem překonat i prostřednictvím asi 200metrové objízdné asfaltové cesty. Na té však hendikepovaní potřebují v současnosti pomoc ostatních.
Památník má v plánu také výstavbu vyhlídkové plošiny, kterou by však s lomem musel propojit další výtah. Kvůli tomu by došlo k porušení další památky, a to takzvané skály parašutistů, ze které dozorci za války shazovali zajatce.
Mají pietní místa procházet zásadními rekonstrukcemi, jako je v případě táboru Mauthausen stavba výtahu?
Mezi přeživšími byl československý prezident i lovec nacistů
Mauthausen byl jedním z nejhorších nacistických koncentračních táborů druhé světové války. Mezi srpnem 1938 a květnem 1945 jím prošlo 190 tisíc lidí, z nichž se 119 tisíc už nikdy nevrátilo domů. Většina lidí v táboře pocházela z Polska, Sovětského svazu a Maďarska.
Mezi vězni bylo také osm tisíc Čechů a Slováků, ze kterých se po válce vrátila jen polovina. V táboře zemřel například kapitán Karel Pavlík nebo písničkář Karel Hašler. Mezi přeživšími nacistických hrůz byl naopak budoucí československý prezident Antonín Novotný či Simon Wiesenthal, který později svůj život zasvětil vyhledávaní nacistických zločinců.
Tisíce vězňů byly v Mauthausenu zastřeleny, ubity, zavražděny injekcemi nebo nechány napospas mrazu. Nejméně 10 200 lidí bylo podle památníku zavražděno v plynové komoře hlavního tábora, v táboře Gusen nebo v Usmrcovacím ústavu na zámku Hartheim. Asi polovina z nich byla zabita pouhé čtyři měsíce před osvobozením.
V Mauthausenu byl vězněn i třetí komunistický prezident Antonín Novotný. Podívejte se na dokument o tomto politikovi: