Všechno je v pořádku, dobrou noc. Tak zněla poslední slova pilotů ztraceného letadla společnosti Malaysia Airlines, která zachytili dispečeři řídicí věže na letišti v Kuala Lumpuru. Posádka Boeingu 777-200, který měl podle plánu namířeno do čínského Pekingu, se loučila s malajsijským řízením letového provozu, neboť měla za okamžik vstoupit do vzdušného prostoru Vietnamu. O posledních slovech posádky informoval iDNES.cz už ve středu (více se dočtete zde).
Jak letadla komunikujíAby dispečeři v řídicích věžích získali přesné informace o typu letadla, čísla letu, rychlosti nebo výšce, případně domluvené textové kódy informující o mimořádných událostech (například o únosu), komunikují sekundární pozemní radary s palubním odpovídačem. Není-li odpovídač v provozu, letadlo se objeví pouze jako tečka na primárním radaru. Ten využívá pouze odražený signál a nevyžaduje žádnou aktivitu od letadla ani jeho posádky. Dalším komunikačním zařízením, které letadlo má, je systém ACARS (Aircraft Communication Addressing and Reporting System). Právě ten posádka vypnula jako první, ještě dříve, než se rozloučila s malajsijským dispečerem. I poté, co posádka ACARS vypne, systém komunikuje se satelity. Jednou za čas jim pošle zprávu o tom, že je "naživu". Neuvádí ovšem přesnou polohu letadla. |
Jak se ovšem ukazuje, piloti malajsijského stroje s 227 pasažéry na palubě se s dispečerem rozloučili v době, kdy už letecký komunikační systém ACARS nevysílal žádná data, píše britský deník The Times.
Po pár minutách se odmlčel i odpovídač, který má komunikovat s pozemními radary. Na piloty letu MH370 tak padl další stín podezření. Místní server Malaysian Insider píše, že tamní policie už případ ztraceného letadla vyšetřuje jako teroristický čin.
Kdyby se letadlo porouchalo přímo na rozhraní dvou vzdušných prostorů, byla by to až příliš velká náhoda.
"Je to zkrátka perfektní místo pro zmizení," citovala americká CNN jednoho z vyšetřovatelů, který si nepřál uvést své jméno.
Malajsijské úřady se obrátily na všechny státy, jejichž občané byli na palubě ztraceného letadla, s žádostí o informace, které by jim pomohly udělat si obrázek o každém, kdo by měl se záhadným letem něco společného. Vyšetřují i personál letiště a zaměstnance letecké společnosti.
Piloti nežádali, aby mohli letět spolu
V kokpitu letadla seděl třiapadesátiletý kapitán Zaharie Ahmad Shah společně s prvním důstojníkem jménem Fariq Ab Hamid. Vyšetřovatelé už prohledali jejich domy, z bytu kapitána Shaha si odvezli letecký simulátor Boeingu 777. Jeho vlastnictvím se zkušený pilot a letecký instruktor nikterak netajil, dokonce s jeho pomocí natáčel videa, která pak zveřejnil na síti YouTube.
Úřady se zabývaly také otázkou, zda oba piloti vedení aerolinek žádali, aby minulou sobotu do Pekingu letěli spolu. To by mohlo naznačovat, že byli na únosu letounu domluvení. Malajsijský ministr dopravy však reportérům místního listu The Star řekl, že žádný takový požadavek ze strany pilotů nezazněl.
Pátrání po zmizelém letadle, které podle závěrů z vyšetřování někdo úmyslně "otočil" na západ, stále bez výsledku pokračuje. Desítky lodí a letadel původně trosky hledaly na hladině Jihočínského moře. Na základě zachycených satelitních signálů se ovšem oblast pátrání výrazně posunula a značně rozšířila (více se dočtete zde).
Jednou z oblastí, kde mohl stroj skončit, je moře pod leteckým koridorem mezi jihovýchodní Asií a Blízkým východem, potažmo i Evropou. Ten začíná ve vzdušném prostoru Kazachstánu a táhne se přes Turkmenistán až do Thajska. Druhým místem, kam se mohl malajsijský boeing vydat, je jižní koridor, který vede Indickým oceánem jižně od Indonésie.
Malajsijské úřady už požádaly o pomoc 25 zemí, vesměs se jedná o státy v okolí zmíněných koridorů.
Žádost o spolupráci obdrželi i Francouzi. Ti mají s podobně rozsáhlým pátráním po zmizelém letadle bohaté zkušenosti, v roce 2009 se totiž během letu z Rio de Janeira do Paříže ztratil stroj společnosti Air France. Většinu trosek a černé skříňky se tehdy podařilo najít až po dvou letech.
