V současnosti hladiny moří stoupají o 3,66 milimetru ročně. Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, k němuž svět za současné situace směřuje. Během celého 20. století přitom hladina oceánů stoupla o 15 centimetrů.
V mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, varoval Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Od roku 1993 se přitom podle něj zdvojnásobilo tempo, jakým se oteplují oceány.
Tyto změny uškodí živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice, konstatoval Mezivládní panel OSN pro změny klimatu. „Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,“ podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,“ dodal.
Zpráva ukazuje že oteplování planety způsobené člověkem masivně poškozuje moře a ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je právě stále rychlejší vzestup hladiny moří, upozorňují experti. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.
„Miliony lidí v ulicích v pátek jasně ukázaly, že už nepřijmou apatii, výmluvy a nečinnost světových vůdců, slabých a neschopných odolávat moci průmyslu fosilní energie,“ citovala agentura AFP mezinárodní ředitelku organizace Greenpeace Jennifer Morganovou.
Zpráva IPCC také mimo jiné upozorňuje, že pokud nezačnou rapidně klesat emise skleníkových plynů, uvolní ze z permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, desítky až stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, což ještě prohloubí klimatickou krizi. Arktický a subarktický permafrost přitom zejména ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.
Ledovce tají i pod mořskou hladinou. A stokrát rychleji, než vědci mysleli |
Rozloha mořského ledu v Arktidě podle satelitních snímků dosáhla rekordního minima - je menší o 2,1 milionu kilometrů čtverečních proti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy. Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 proti letům 1997-2006 dokonce ztrojnásobila.
Odborníci z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách a shrnuli důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté z 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy, která byla zveřejněna ve středu.
Vzestup hladiny spojený s táním ledu v Antarktidě a Grónsku ohrozí četné pobřežní regiony, malé ostrovní státy i velké metropole jako New York nebo Šanghaj, stejně jako delty Gangy nebo Mekongu.
I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl nevyhnutelný, uvedla agentura AFP. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.
VIDEO: Když ledy roztají: pohled na psy běhající po hladině (17. července 2019):
