„Patrně patřily soukromým společnostem a jejich účel byl rekreační nebo vědecký, mohly například studovat počasí. Příkaz k jejich sestřelení jsem vydal, protože jsme nemohli vyloučit sledování citlivých objektů. Jednali jsme z podnětu extrémní opatrnosti,“ řekl Biden novinářům a dodal, že věc konzultoval i s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Američtí vládní i vojenští představitelé ve svých dosavadních prohlášeních zdůrazňovali, že první incident s čínským balónem sestřeleným nad Atlantikem s třemi zbývajícími incidenty z minulého týdne nesouvisí. V souvislosti se sestřeleným balónem, který byl podle Američanů vybaven špionážní technikou, Biden ve čtvrtek zopakoval, že Čína podle USA provozuje vojenský program, který se zabývá špionáží pomocí vysoko letících balónů. Zdůraznil, že se nehodlá omlouvat za to, že sestřelení čínského balónu nařídil.
6. února 2023 |
Americká média ve středu informovala, že balón, který přeletěl USA a americká armáda jej posléze sestřelila, Američané sledovali už od chvíle, kdy vzlétl z vojenské základny na čínském tropickém ostrově Chaj-nan.
„S Čínou udržujeme kontakt. Jsme konkurenti, ale neusilujeme o konflikt. Nechci novou studenou válku. Očekávám, že budu mluvit s prezidentem Sim a věc vyřešíme,“ řekl ve čtvrtek Biden. Termín hovoru však neuvedl.
Cestu do Číny kvůli incidentu s balónem na začátku února zrušil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Řekl, že nechtěl, aby jeho návštěvě dominovala diskuze o špionážním balónu. S čínskými protějšky měl v Pekingu řešit mimo jiné klima a bezpečnostní otázky.
S vysokým čínským diplomatem Wang Iem by se Blinken namísto toho mohl sejít na okraji Mnichovské bezpečnostní konference, která začíná v pátek.
13. února 2023 |
V sobotu 4. února sestřelila americká armáda na pokyn prezidenta čínský balon nad Atlantským oceánem, do kterého spadly jeho trosky. Spojené státy ho označily za špionážní, Čína ale trvá na tom, že šlo o „civilní vzducholoď bez posádky“. Biden ve čtvrtek řekl, že balón měl pod sebou téměř tunový náklad, jehož součástí byly sledovací a vysílací zařízení.
V pátek 10. února sestřelily americké stíhačky další objekt, tentokrát nad Aljaškou. Jeho trosky dopadly do amerických vod. O den později pak kanadský premiér Justin Trudeau informoval o sestřelení dalšího neznámého objektu, pro změnu nad kanadským teritoriem Yukon.
Poslední incident se odehrál 12. února, kdy Pentagon oznámil sestřelení objektu nad Huronským jezerem, kterým prochází státní hranice mezi Kanadou a USA. Biden dal neznámé těleso sestřelit taktéž. Nic nicméně nenasvědčovalo tomu, že by poslední tři neidentifikované objekty měly přímou souvislost s čínským balonem.
Demokratický senátor Chuck Schumer řekl v rozhovoru televizi ABC, že se domnívá, že i tyto objekty byly balóny. To však nepotvrdil žádný další americký představitel. Zástupci Kanady i USA v uplynulých dnech opakovali, že pátrání po troskách objektů ztěžuje zimní počasí a fakt, že poslední z nich se nachází pod hladinou jezera.
Generál Glen VanHerck, který stojí v čele Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) a severního velitelství, řekl, že objekty úmyslně nenazývá balony. Uvedl, že mu není jasné, jakým způsobem se drží ve vzduchu. Nevyloučil mimozemský původ, což vedlo k mnoha spekulacím.
