Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jak se říká v Rusku, kritizuje se v kuchyni. Tudíž nesouhlasíme s válkou nebo mobilizací, ale nic proti tomu neděláme. Je to jen pasivní odpor,“ říká Jiří Just.
On sám zatím není omezován ve své práci moskevského spolupracovníka Lidových novin. Ruská televize ho i přes veřejně vyjádřený nesouhlas s okupací Ukrajiny zvala jako kritika Kremlu do svých diskusních pořadů.
Přestali mě zvát do televize
To se ale změnilo poté, co prezident vyhlásil v minulém týdnu mobilizaci. „Poslední týden v souvislosti s mobilizací mě nezvou. Oni vědí, jaký je můj postoj, a teď potřebují mít klid na práci. A proto nechtějí, aby je někdo v médiích kritizoval. Nejenom jejich zločinnou válku, ale samozřejmě i zločinnou mobilizaci.“
Jiří Just ale zatím osobní strach kvůli svým kritickým postojům k invazi na Ukrajinu nepociťuje. „Já jsem jen malinký novinář z malinkého Česka. Tak nás vnímají v Rusku. Necítím, že bych byl pod nějakým tlakem. Nikdo mi neříká, co mám říkat.“
„Jen asi týden před vyhlášením mobilizace, když jsem byl ve vysílání na jednom ruském kanálu, nám implicitně přikázali, abychom nehovořili o mobilizaci. Takže už se asi tehdy něco chystalo,“ vzpomíná novinář.
V tuto chvíli tak podle Justa mluví hlavní ruská média, která přímo podléhají Kremlu, jednotným hlasem. Jedinou přípustnou kritikou je vystupovat s ještě radikálnějšími postoji, než má oficiální politická reprezentace.
Kritizovat mohou jen „jestřábi“
Tato jediná přípustná kritika vyzývá podle Justa Kreml, aby přitvrdil. „Prostě aby ve válce přidal, aby se skutečně dosáhlo vítězství, tudíž je to kritika ve prospěch vítězství ruských zbraní na Ukrajině. A není to tak, že by někdo zpochybňoval vládní režim, že by šlo o nějakou skulinku v ruské propagandě nebo v celém režimu. Je to skutečně jenom výzva jestřábů, kteří chtějí, aby to Putinem slibované vítězství přišlo co nejdříve.“
V médiích zásadně nezaznívají informace o problémech na rusko-ukrajinské frontě. O fiasku ruské armády na východě Ukrajiny nebo o vážných problémech v Chersonské oblasti tak média zásadně mlčí a běžní Rusové se o nich nic nedozví. „Všechno, co se odehraje na televizních obrazovkách, je předem nějakým způsobem řízeno.“
Média podle něj vůbec nepopisují problémy s mobilizací, neinformují o exodu mladých Rusů do zahraničí. „Popisují primárně mobilizaci jako akci, kterou podporuje většina Rusů, popisují veselé momenty z mobilizace, ukazují, jak rezervisté s touhou míří do armády a pak následně na frontu. Je to taková ta klasická propaganda.“
O problémech státních úřadů s mobilizací se zejména Rusové, kteří mají k dispozici internet, dovídají pouze ze sociálních sítí, protože řada z nich má VPN, přestože je to v Rusku zakázané.
Mohlo uprchnout už 300 tisíc Rusů
Jiří Just pak hovořil v Rozstřelu o tom, jak lidé prchají z Ruska, místo aby se dostavili na vojenskou správu kvůli mobilizaci. Podle něj už uprchlo mnohem více než čtvrt milionu převážně mladších lidí. „Může jich být i přes 300 tisíc.“
V rozhovoru pak popsal jeden konkrétní příklad Rusa, kterého znal osobně. „Hned po začátku války na konci února odešel do Arménie, protože se obával, že kvůli své předchozí vojenské službě u raketových vojsk by mohl být povolán. V létě se ale vrátil, protože předpokládal, že Putinova válka se proměnila v typický případ zamrzlého konfliktu, kterých je v zemích bývalého Sovětského svazu několik.“
Visingr: Putin může padnout každým dnem, čelí obřímu tlaku nacionalistů |
To se ale před týdnem změnilo. „Putinův projev k mobilizaci ho překvapil. Rozhodl se znovu utéct do zahraničí, už ne přes Gruzii do Arménie, ale tentokrát do Kazachstánu. Šel 70 kilometrů pěšky z Moskvy na svou chalupu, protože se obával toho, že by ho v metru nebo ve vlaku mohl identifikovat systém na rozpoznávání tváří. Z chalupy pak odjel až do Kazachstánu.“
Zakázané zboží a drahota
A jaká je realita všedního dne v Moskvě? „Když se bavím se svými známými nebo když jdu do obchodu, tak je vidět určité napětí. Ruská společnost nebo alespoň ta moskevská zažívá neklidné období.“
„Půl hodinu před tím, než jsme zahájili rozhovor, jsem byl v obchodě. Vyfotil jsem pro vás regály, na kterých je vidět prázdné místo pro zboží, které by jinak pocházelo ze Západu (snímek je v článkové fotogalerii.). Rusové si musí zvykat na vlastní zboží, které nahrazuje to západní. Jedná se o nápoje, potraviny, hygienické potřeby. Ale zatím je tohoto zboží dost,“ popisuje novinář.
Český kriminolog: Máme důkazy, že ruští vojáci útočí pod vlivem drog a alkoholu |
„Ale Rusové stále nemohou vycestovat, nemohou dostat víza, nemohou jen tak sednout do letadla a někam odletět. Mají problémy se zaměstnáním, trápí je zdražování, inflace. Všechny ty problémy se samozřejmě kumulují od začátku ruské invaze na Ukrajinu a lidé to skutečně začínají pociťovat,“ míní Jiří Just.
„V Rusku ale funguje taková zajímavá věc, která se nazývá paralelní import, paralelní dovoz. Ruská vláda povolila dovoz elektroniky a dalšího zboží, je to asi 90 položek, které lze dovážet, nehledě na to, že si to majitel této značky nepřeje,“ uzavírá Just s tím, že jde třeba o mobily, auta nebo notebooky, které jsou dováženy z Kazachstánu, z Číny, z Turecka a z dalších zemí, které umožní reimport zboží, na které jsou uplatňovány sankce. Toto zboží je ale extrémně drahé.
