Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jídlo budoucnosti bude z laboratoře

  11:17
Představte si, že po snědení jediného jablka dodáte tělu dostatek vitaminů na celý den, že biftek bude obsahovat minimum tuků, a že příloha k němu vám dá jen tu nejkvalitnější vlákninu a přesně vyvážený podíl minerálů. Právě na takovém typu jídla, jemuž se obvykle říká funkční potraviny, nyní pracují vědci zabývající se výživou. A předpokládají, že mají v rukou pomocníka, který jim cestu ke stravě budoucnosti otevírá - genové inženýrství.

Protože ve vyspělých zemích právě panuje vůči umělým zásahům do genetické výbavy rostlin a živočichů nedůvěra, zkoušejí vědci využít genové inženýrství k vylepšení kvality jídla pro rozvojový svět.

Tam by se dal zahnat hlad i odstranit nedostatky ve výživě. Například sladké brambory neboli batáty patří k základním zdrojům výživy v tropických zemích.

Oproti našim bramborám jsou vodnatější, avšak obsahují více cukru a škrobu, takže se dají přímo jíst i výhodně využít třeba pro výrobu mouky. Plodina pochází ze Střední Ameriky, ale odtud byla převezena do dalších částí světa. V 17. a 18. století se dostala i do Afriky.

Nicméně odrůdy sladkých brambor, které se ujaly na černém kontinentě, mají světlou dužninu, v níž chybí velmi významná složka - beta-karoten. A to je pro strávníky špatná zpráva. Tato látka je známá zejména z mrkve, jíž dává barvu. Lidské tělo proměňuje beta-karoten ve vitamin A, který posiluje imunitní systém.

Vitamin proti slepotě
"Kvůli nedostatku vitaminu A ročně oslepne, nebo dokonce umře čtvrt až půl milionu afrických dětí," uvádí Hubert George Zandstra, generální ředitel mezinárodního střediska pro výzkum plodin s centrem v peruánské Limě.

Jak informoval na nedávné mezinárodní konferenci věnované proměnám zemědělství v kanadském Québeku, jejich výzkumný ústav však pomáhá situaci změnit.

V uplynulých deseti letech se botanikům podařilo na pokusných polích v jižní a východní Africe vyšlechtit odrůdy batátů, které ve své žlutooranžové dužnině obsahují beta-karoten a jimž se daří i v afrických podmínkách.

Nyní pracují na tom, aby dokázali ještě zvýšit výnosy na batátových polích. "Právě k tomu by nám měla pomoci znalost genetiky," vysvětluje Zandstra. "Jednak se snažíme vytipovat geny, které v sobě nesou požadované vlastnosti, tedy bohatou úrodu a vysoký obsah beta-karotenu. Pak můžeme pro šlechtění vybírat po genovém testu ty nejvhodnější rostliny, omezit pokusy naslepo a zkrátit dobu potřebnou k získání plodiny s nejlepšími vlastnostmi."

Druhou cestou je použití genového inženýrství, při němž výzkumníci vnášejí požadovaný gen do rostliny v laboratoři. "Doufáme, že i takto získáme vhodné odrůdy batátů pro Afriku i další kontinenty," věří Zandstra.

Zlatá rýže se ještě netřpytí
Koneckonců vzor před sebou má. Ingo Potrykus, bývalý profesor rostlinné biotechnologie Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (nyní je v důchodu), už totiž vymyslel způsob, jak gen odpovědný za tvorbu beta-karotenu vložit do rýže.

Její zrníčka pak mají pozměněnou barvu, proto se také plodině začalo přezdívat zlatá rýže. Do práce se pustily genetické laboratoře v mnoha zemích světa. V mezinárodním ústavu pro výzkum rýže na Filipínách nyní experti přenášejí technologii zlaté rýže do vysoce výnosových odrůd.

"Zatím ještě zlatá rýže obsahuje příliš málo beta-karotenu," přiznává ředitel filipínského institutu Ronald Cantrell. "Bude trvat tři až čtyři roky, než zahájíme polní pokusy, a další dva roky, než se tyto odrůdy mohou dostat k farmářům."

Ingo Potrykus však soudí, že i malé dávky vitaminu A mohou obyvatele rozvojových zemí zachránit před slepotou či smrtí, a navíc očekává, že se časem podaří obsah beta-karotenu ve zlaté rýži zvýšit.

Stejně tak věří, že se gen pro vytváření beta-karotenu vědcům povede vnést i do dalších rostlin. Nejen do batátů, jak to chce Hubert Zandstra a jeho kolegové, ale i do kasavy (manioku), banánů či do pšenice. Indičtí vědci společně s americkými výzkumníky se pokoušejí vnést jej do rostlinek hořčice. Olej z jejích semen se totiž v Indii často používá při přípravě jídel.

Jídlo jako lék
I dalšími biotechnologickými laboratořemi v celém světě se šíří představa, že funkční potraviny nové generace, připravené metodami genového inženýrství, vylepší lidskou výživu.

Výzkumníci zkoušejí, jak do obilovin vpravit geny, které v nich zvýší obsah vhodných bílkovin, nebo jak do ovoce a zeleniny genovou úpravou vpravit větší množství vitaminů.

Hodně daleko se dostal Američan Charles Arntzen, profesor Arizonské státní univerzity. Tomu se podařilo vytvořit díky genovým úpravám brambory, v jejichž hlízách vznikají vakcíny proti dvěma typům průjmových onemocnění a také vakcína proti žloutence. Úspěšně je už vyzkoušeli i lidští dobrovolníci. Problémem zatím je, že vařením se vakcína v bramborách znehodnocuje.

Arntzen proto usilovně pracuje na tom, aby potřebné geny vložil do banánovníku. Banány se totiž jedí bez tepelné úpravy. Arntzen už oznámil, že vakcína proti žloutence se v "jeho" banánech tvoří. Čekají ho však ještě pokusy, aby ověřil, zda to, co platí pro rostliny ve skleníku, bude fungovat i na plantážích.

Jeho snem je, aby léky, které se zatím draze vyrábějí ve farmaceutických továrnách, levně samy rostly v genově upravených rostlinách a podávaly se jednoduše - snědením. Doufá, že svého cíle dosáhne ještě v tomto desetiletí.

Genové testy zvířat
Funkční potraviny získané díky genovému inženýrství nemusí pocházet pouze z polí. Genové úpravy živočichů jsou však zatím méně obvyklé než zásahy do genové výbavy rostlin.

"Nyní se soustřeďujeme na hledání genů, které rozhodují o budoucí kvalitě hovězího masa," vysvětlil na už zmíněné konferenci v Québeku Američan Steve Naomi, šéf chicagské společnosti Anigenics. Jeho firma spolupracuje s vědci z několika amerických univerzit.

"Snažíme se zjistit, které geny skotu jsou z hospodářského hlediska nejžádanější. Z genového rozboru krve mladičkého telete se pak dozvíme, k čemu se bude jeho maso hodit, až vyroste," líčí Naomi.

"Zatím se zdá, že například jemnost masa z velké části závisí na jediném genu. Když budeme sledovat, zda jej telata mají, poznáme předem, zda z nich bude kvalitní maso."

Podle toho se tedy farmáři rozhodnou, kterému zvířeti dávat zvlášť kvalitní krmivo, aby z něj pak byly špičkové drahé bifteky. Steve Naomi připouští, že od genového testování hospodářských zvířat je jen krok k tomu, aby se vědci snažili požadované geny do zvířat uměle vnášet.

"Zatím bychom však k tomu potřebovali příliš mnoho administrativních povolení, a není ani jisté, jak by se to líbilo zákazníkům," vypočítává.

K pokusům o umělé změny vlastností masa tedy zřejmě dojde až v dalších letech. Kousek od vytváření funkčních potravin z genově upravených zvířat je i Paul Paquin z kanadské firmy Advitech Solutions.

Jeho společnost mimo jiné získává z kravského mléka bílkovinu, která tlumí stres. Prokázalo se to při pokusech na myších, které - když mají tuto bílkovinu přidánu do stravy - se míň bojí elektrického šoku.

I pokusy na lidských dobrovolnících v jedné pařížské nemocnici ukázaly, že lidé, kteří měli zmíněnou bílkovinu v jídle, projevovali klidnější reakci třeba při styku se studenou vodou.

Zatím je nutné bílkovinu z mléka izolovat a koncentrovat. Pokud by se jí po genové úpravě dojnic tvořilo více přímo v mléku, mohl by se tento nápoj proměnit v protistresový lék. A dále změnit naše chápání toho, co že to vlastně je jídlo.

Kde se vzaly funkční potraviny?
Název "funkční potraviny" vypadá poněkud protismyslně - vždyť podle zdravého rozumu přece svou funkci splní každé jídlo, které se dá sníst. Potravináři však toto označení používají pro širokou kategorii výrobků, které oproti přirozenému stavu uměle pozměnili, takže vzniklé jídlo má v lidském organismu speciální, zpravidla zdraví prospěšnou funkci.

Jako nová kategorie stravy se funkční potraviny objevily v sedmdesátých letech v Japonsku. Patří mezi ně jogurty s vyšším obsahem žádoucích mikroorganismů či minerálů, oleje s vyšším obsahem mastných kyselin, džusy s dodanými vitaminy. Příležitostně se sem počítají i sladké nápoje, v nichž cukr nahrazují méně energetická umělá sladidla, pomazánková másla, ve kterých část tuku nahrazuje vodní emulze, a podobně.

V době, kdy výrobci usilovně bojují o zákazníky zaváděním stále dalších novinek, jsou ovšem funkční potraviny někdy i samoúčelným reklamním lákadlem. V dnešní době se funkční potraviny upravují do žádoucí podoby až při zpracování.

Genové inženýrství neboli přidávání, či naopak umlčování některých genů v zemědělských plodinách nebo v hospodářských zvířatech, slibuje zcela nové perspektivy - funkční potraviny zřejmě budou moci růst přímo na poli či ve stáji.

Autoři:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Srážku dvou vrtulníků v Malajsii nikdo nepřežil

  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku

26. dubna 2024  6:20

Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...

Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol

26. dubna 2024  5:42

Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit bývalému konkurentovi 21...