Šest let a jeden měsíc. Právě tak dlouho trvalo katolické církvi, než připravila blahořečení Jana Pavla II., a přivedla ho tak na poslední stupínek před vstup mezi svaté. Po formální stránce splnil veškerá vatikánská kritéria.
Jeho památka je mezi věřícími hluboce zakořeněná, církev také vydala o jeho ctihodném životě čtyřsvazkovou studii. A především mu mohla přičíst dokázaný zázrak. Tím je podle Vatikánu vyléčení devětačtyřicetileté francouzské jeptišky z Parkinsonovy choroby, kterou trpěl i sám Jan Pavel II.
Ten si tak může připsat posmrtný rekord - blahořečení dosáhl v dosud nejkratším čase, když o patnáct dnů předstihl Matku Terezu. V jistém smyslu se tak sám stal produktem továrny na svaté, která se pod jeho dohledem z Vatikánu stala. Během jeho téměř sedmadvacet let trvajícího pontifikátu katolická církev svatořečila 482 lidí a dalších 1 338 blahořečila - více než za všech jeho předchůdců dohromady.
Jan Pavel II. a palestinský vůdce Jásir Arafat v roce 2001 v italských Alpách
Jan Pavel II. v roce 1981 v nemocnici poté, co přežil pokus o atentát
Jan Pavel II. v roce 2001 v italských Alpách
Šéf Kongregace pro blahořečení a svatořečení Angelo Amato za tímto faktem vidí krvavou historii 20. století. "Minulé století v Evropě přineslo největší počty mučedníků za celou historii. Občanská válka ve Španělsku, nacistický a komunistický režim," vypočítával v rozhovoru pro MF DNES Amato.
Vatikánská politika svatořečení
Vatikán používá světce i jako politické nástroje. Jan Pavel II. proces svatořečení v roce 1983 zásadně zjednodušil, urychlil a zlevnil. Snížil počet potřebných zázraků a zrušil úřad tzv. Ďáblova advokáta - instituci katolické církve, jejímž úkolem bylo jednotlivé případy svatořečení napadat a zpochybňovat. Počet svatých začal růst raketovou rychlostí.
Ambicí Jana Pavla II. bylo vyzdvihnout roli svatých v moderní společnosti a ukázat lhostejnému světu, že žijí přímo mezi námi. Podle významného vatikanologa Johna L. Allena jr. církevní politiku osvětluje pohled na seznam asi dvaceti rychlokvašených blahořečení - tedy lidí, kteří se beatifikace dočkali do 30 let od svého úmrtí.
Za některými z nich jsou vlivné organizace jako Opus Dei, jejíž zakladatel Josemaría Escrivá de Balaguer byl prohlášen za svatého v roce 2002 - pouhých 27 let po své smrti. Církev si ale tímto způsobem také upevňuje moc v dosud zanedbávaných koutech světa nebo mezi různými společenskými skupinami - na seznamu proto najdeme řadu žen.
V jiných případech proces kanonizace slouží propagaci katolických dogmat. V roce 2004 byla svatořečena Italka Gianna Beretta Molla. Této lékařce zjistili během těhotenství rakovinu, ona ale odmítla potrat, který by usnadnil léčbu, a zachránila své dítě i za cenu toho, že zemřela při porodu.
Stín pedofilních skandálů
Rychlá cesta Jana Pavla II. mezi blahořečené podle historika Jaroslava Šebka odpovídá výjimečnosti Jana Pavla II. "Byl to papež rekordman v mnoha oblastech: sešel se s římským rabínem, vstoupil do mešity v syrském Damašku a zejména se vyznal z hříchů katolíků z uplynulých staletí," řekl iDNES Šebek.
John L. Allen jr. se ale domnívá, že církev možná příliš podlehla davu věřících, kteří už během papežova pohřbu křičeli Santo subito - Svatý ihned.
Katolická církev se jen obtížně vzpamatovává z vlny sexuálních skandálů kléru po celém světě a kritici poukazují na to, že problém metastázoval právě během pontifikátu Jana Pavla II.
Příznačným příkladem je případ mexického kněze Marciala Maciela Degollada, zakladatele konzervativního řádu Legionáři Kristovi, který v mnohém připomínal sektu. V polovině 90. let se objevily důkazy, že své ovečky zneužívá a bere drogy. Degollado byl ale velkým oblíbencem Jana Pavla II. a až do jeho smrti se těšil podpoře Vatikánu (o skandálech papežových spolupracovníků čtěte více zde).
"Nejen pro mě osobně, ale pro mnoho obětí na celém světě, které byly jako dívky a chlapci v době pontifikátu Jana Pavla II. zneužity, představuje jeho nynější blahořečení sypání soli do hlubokých, stále ještě nezhojených ran," cituje ČTK Norberta Denefa, předsedu Sítě postižených sexuálním násilím.
Falešné hodinky s papežem
Poutníkům z Polska a dalších koutů světa ale žádná kritika nemůže velký svátek na náměstí sv. Petra zkazit. V neděli uctí papeže, který porazil komunismus, svým charismatem dal nový náboj církvi a přilákal do jejích řad nové služebníky Krista.
Na předpokládaných 300 tisíc návštěvníků se připravuje nejen římská veřejná doprava, nemocnice nebo muzea, ale také zástupy obchodníků s upomínkovými předměty. Tvář Karla Wojtyly se objevuje na neumělých portrétech, kalendářích, tričkách a k mání jsou i jeho sochy v životní velikosti.
Římská policie zabavila tisíce padělaných hodinek s podobiznou Jana Pavla II. a turisty upozornila na vyšroubované ceny hotelů a nocleháren. Varuje také před falešnými vstupenkami na mši na Svatopetrském náměstí, která se bude u příležitosti blahořečení sloužit. Vstup je totiž zdarma.
"Většina lidí, kteří ve Vatikánu rozhodují o svatořečení, jsou chráněnci bývalého papeže," vysvětlil v časopise Newsweek John L. Alllen jr. Je tak velmi pravděpodobné, že za pár let se poutníci do Říma vydají znovu, aby byli svědky vstupu Jana Pavla II. mezi svaté.
