Vedle německých policistů a politických špiček má s letošním přílivem migrantů plné ruce práce především Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky známý pod zkratkou BAMF. Právě jeho zaměstnanci zodpovídají za vedení azylových řízení, registraci nově příchozích běženců a jejich rozmístění do přijímacích center napříč zemí.
Odkud proudí do Německa běženci1. SÝRIE: 55 587 Čísla odrážejí počet nově podaných žádostí o azyl, které BAMF zaevidoval do konce srpna 2015. |
Do konce letošního srpna přivítali úředníci za přepážkami celkem 256 938 migrantů. Pro srovnání, za celý loňský rok jich přišlo zhruba 116 tisíc, tedy méně než polovina letošních žadatelů.
BAMF letos zatím stihl vyřídit 152 777 azylových žádostí, většině žadatelů však mezinárodní ochranu nepřiznal. Status uprchlíka a povolení k pobytu letos zatím dostalo necelých 60 tisíc lidí, úspěšných tedy bylo pouhých 39 procent uzavřených žádostí.
Azylové řízení trvá měsíce, každého běžence vyslechnou úředníci
Velká část běženců, kteří letos dopluli na některý z řeckých či italských ostrovů nebo je pobřežní stráž zachránila z chatrného plavidla uprostřed Středozemního moře, sní právě o novém životě v Německu. Jakmile tedy vkročí na evropskou pevninu, pokračují dál po trasách, které jim doporučili převaděči, internetové manuály nebo příbuzní. Bez ohledu na to, že by podle evropských pravidel měli požádat o azyl v první bezpečné zemi, kam došli.
Co vlastně běžence v Německu čeká? Pokud přežijí náročnou a nebezpečnou cestu - například tu přes Balkán - a nezastaví je ani ploty či policejní kontroly v zemích, přes které cestují, zahájí s nimi Němci azylové řízení. Náročný proces, během kterého úředníci každého migranta osobně vyslechnou, se může protáhnout i na několik měsíců.
O životy a zdraví žadatelů je během azylového řízení postaráno, rozhodně si však nemohou vybrat, kde chtějí trávit čas. Německo už na svém území zavedlo systém, který se zatím bez úspěchu snaží na celoevropské úrovni zavést Brusel. Platí zde povinné kvóty, podle kterých se o běžence starají jednotlivé spolkové země.
O tom, s kolika žádostmi o azyl se musí vypořádat konkrétní spolková země či svobodné město, rozhoduje takzvaný königsteinský klíč. Přesná čísla se každý rok mění. Ze dvou třetin ho určují daňové výnosy z uplynulých let, třetinový vliv má počet obyvatel jednotlivých zemí.
Königsteinský klíč nevznikl jako reakce na aktuální příliv uprchlíků, úřady s ním pracují už od roku 1949. Spolková vláda podle něj původně rozdělovala peníze mezi vědecké instituce, v následujících dekádách se možnosti jeho využití podstatně rozšířily.
S největším náporem žadatelů o azyl musí podle závazných kvót počítat Severní Porýní-Vestfálsko. Kromě svých 17 milionů obyvatel už se letos stará zhruba o 48 tisíc nově zaregistrovaných běženců a úřady tam budou i nadále posílat každého pátého žadatele.
Přes 15 procent žadatelů o azyl bude na verdikt imigračního úřadu čekat v Bavorsku, což je vzhledem k blízkosti rakouských hranic obvykle první spolková země, na jejíž území migranti vstoupí.
Bavorsko se tak v prvních dnech stará i o běžence, kteří podle königsteinského klíče mají skončit jinde. Policisté je nestíhají registrovat a řada místních školáků bude muset v prvním pololetí oželet výuku tělocviku - mnohé sportovní haly, školní tělocvičny i kulturní střediska teď slouží jako dočasná uprchlická centra.
Tisíce běženců přijímá i zelené srdce Německa
Méně lidnaté a chudší spolkové země se musí postarat o řádově menší vlnu běženců, přesto jich však na starost dostanou tisíce. Například dvoumilionové Durynsko, které před přistoupením nových členských zemí v roce 2004 patřilo k hospodářsky vůbec nejslabším regionům Evropské unie, jich už přijalo přes osm tisíc.
I nadále budou do Durynska mířit necelá tři procenta nových žadatelů. Podle místního deníku Ostthüringer Zeitung je pro ně v zemi, které se díky hustým lesům a malebné venkovské krajině přezdívá zelené srdce Německa, připraveno až 11 tisíc bytů.
Migranti do nich podle BBC míří zhruba po šesti týdnech, které tráví ve velkokapacitním přijímacím centru.
Záleží na dotyčné spolkové zemi, jestli žadatele přesune do soukromých bytů, domů nebo třeba do ubytoven. Azylové řízení trvá v průměru déle než pět měsíců, jeho výsledkem je v případě úspěchu tříleté povolení k pobytu s možností prodloužení. Už po čtvrt roce stráveném v Německu mohou běženci imigrační úřad požádat o pracovní povolení.
13. září 2015 |
