Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pokud teď brambory nezasadíme, na jaře žádné nebudou,“ říká Chivivian, který bydlí ve vesničce Jated. Jde o region nedaleko Pásma Gazy, o kterém izraelské ministerstvo zemědělství mluví jako o zeleninové zásobárně země, protože odtamtud pochází nejméně třetina zeleniny vyprodukované v Izraeli. „Pokud to vzdáme, budeme mít v Izraeli potravinovou krizi,“ upozorňuje.
Válka Izraele proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás přivedla nejlepší izraelské zemědělské oblasti rozkládající se okolo Pásma Gazy a na severu u hranic s Libanonem a Sýrií do krize. Armáda zakázala jakoukoliv zemědělskou činnost v oblasti čtyři kilometry od hraničního plotu a důkladně sleduje farmáře, jejichž pozemky leží hned u zakázané zóny.
Musíme dát Izraeli lekci, útok ze 7. října zopakujeme, pohrozil politik z Hamásu |
Na severu byly kvůli raketovým útokům militantního šíitského hnutí Hizballáh evakuovány celé vesnice. Kvůli tomu, že zahraniční dělníci prchají a zemědělská města se vyprázdnila, začal Izrael dovážet více zeleniny. Ti zemědělci, kteří zůstali, si dělají starosti o budoucnost izraelského zemědělství.
Chivivian ve dnech po útocích ze 7. října přišel o celou úrodu. Nebyl schopen se o své pozemky starat, protože obec pustošili ozbrojenci z Hamásu. Všechny jeho plodiny – rajčata, okurky a sladké brambory – leží na zemi a musí je vytrhat, než bude moci půdu obdělat a začít znovu.
Velká část listové zeleniny, rajčat, okurek a paprik pochází z této oblasti, říká generální sekretář Zemědělského svazu Uri Dorman. Z farem na severu Izraele pochází podle ministerstva zemědělství 40 procent subtropického ovoce a 70 procent vajec.
Vzrůstá závislost na importu
Před válkou se většina potravin, které Izraelci konzumují, pěstovala v jejich zemi. Vzrůstající závislost na importu ohrožuje místní farmy, jejichž zboží dříve končilo na pultech obchodů. Minulý týden v přístavu v Haifě přistála loď s tureckými rajčaty.
Dorman odhaduje, že izraelské zemědělství se dokáže vzpamatovat během dvou, tří let. Nicméně podotýká, že nárůst dovozu může vyvolat obavy a dojem, že „nedostatky jsou větší, než tomu ve skutečnosti je“. „Pokud se lidi tímto nechají ovlivnit a začne se dovážet více zboží, budeme svědky pomalé smrti izraelského zemědělství,“ říká.
Izrael ve válce |
Pro Chiviviana je farma, na které strávil celý svůj dospělý život, druhou nejdůležitější věcí. Tou první je zaplatit bydlení v Jeruzalémě, kam se z Jatedu evakuovala jeho manželka se šesti dětmi. Účet v bance přečerpal a většina ze zahraničních pracovníků z Thajska a Rwandy, které zaměstnával, utekla.
„Můj dům je prázdný, celý kibuc je prázdný. Vypadá to, jako by se jím prohnalo tornádo,“ popisuje Chivivian. „Vláda nám nedala nic. Jsme sami a úporně se snažíme zachránit potravinový systém,“ dodává.
Chucpe premiér. Netanjahu je uprostřed války na odstřel, Izraelci mu nevěří |
Ve snaze nalákat zpět zahraniční dělníky do oblastí, z nichž se lidé evakuovali, ministerstvo zemědělství oznámilo, že jim prodlouží pracovní víza a dá jim příplatky. Plánuje také stavět skleníky ve snaze zabránit nedostatku zeleniny a ovoce, vybudovat v blízkosti farem stovky krytů a podpořit iniciativy dobrovolníků s cílem zabránit nedostatku pracovní síly.
Zapojili se dobrovolníci
Před válkou asi polovinu lidí pracujících v zemědělství tvořili cizinci a Palestinci. Od začátku konfliktu ale Izrael zakázal palestinským dělníkům ze Západního břehu dojíždět do práce. Pětina zahraničních dělníků ze země utekla a mnoho dalších z práce odešlo. Kvůli tomu, že Izrael povolal do služby v armádě 360 000 členů záloh, chybí také lidé pro sklízení plodů nebo řízení nákladních aut.
V zemi se objevily nabídky tisíců lidí, kteří jsou ochotni tento úbytek pracovníků nahradit. V desetihektarovém sadu rodiny Dafnových nedaleko jihoizraelského Aškelonu dobrovolníci trhají z obsypaných stromů granátová jablka navzdory leteckým poplachům. Bez jejich práce by ovoce shnilo.
Nejbombardovanější město v Izraeli. Žít tu je jako ruská ruleta, spílá vládě |
Nicméně kvůli odchodu kvalifikovaných pracovníků jde práce pomaleji a dobrovolníkům chybějí jejich schopnosti. Navíc je pro dobrovolníky náročné se na farmy ležící nejblíže Pásmu Gazy dostávat, protože potřebují vojenský doprovod.
Pomáhají v mlékárně Marcela Wassera, která je jednou z 16 v této oblasti u hranice. Pochází z nich desetina mléka vyprodukovaného v zemi. Wasser zůstal v kibucu Nirim, aby se staral o krávy, jeho rodina se evakuovala. Poté, co 7. října s příbuznými strávil 12 hodin v domácím úkrytu, zjistil, že pět jejich sousedů bojovníci Hamásu zabili a osm krav uhynulo při raketových útocích.
Wasser, který do Izraele před 30 lety emigroval z Argentiny, každý den i přes raketové útoky vyráží za kravami, aby je nakrmil a podojil a postaral se o ty zraněné. „Bojím se o svůj život, ne o život krav,“ říká. „Nevím, jak dlouho to ještě vydržím,“ dodává.
Jated
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
