Přímořské město Larnaka, vzdálené od Izraele asi 40 minut letu letadlem, zažívá příliv Izraelců od chvíle, co ozbrojenci Hamásu 7. října pronikli na jih Izraele a zmasakrovali asi 1 200 lidí, včetně seniorů a dětí. Na 230 dalších odvlekli s sebou do Pásma Gazy jako rukojmí.
„Od onoho strašného dne přijelo na Kypr hledat klid více než 16 tisíc lidí. Jsou mezi nimi lidé, kteří při útocích přišli o střechu nad hlavou, nebo ti, již běsnění útočníků zažili na vlastní kůži,“ řekl agentuře Reuters hlavní rabín Kypru Arie Zeev Raskin, jenž v zemi působí dvacet let.
Z Gazy se podařilo dostat Čecha a jeho rodinného příslušníka, sdělil Lipavský |
„Všichni jsme jim tu otevřeli své dveře. Izraelská komunita i Kypřané,“ dodal Raskin. V každém kyperském městě nyní pracuje síť Izraelců, kteří přijíždějícím krajanům pomáhají se zajištěním všeho potřebného. „Byla naše povinnost jim otevřít náruč, obejmout je a přijmout,“ uvedl Raskin.
Larnaka se rovněž stala místem, které Izraelci žijící v zahraničí, hlavně armádní záložníci, používají jako přestupní bod při návratu do vlasti.
Zvěrstva, kterých se teroristé v Izraeli dopustili, podle Raskina přesahují veškeré chápání. „Vrací nás to zpět k Osvětimi a holokaustu, k obrazům, jež jsme doufali, že už nikdy neuvidíme,“ řekl rabín.
Izrael ve válce |
Dříve tiché čtyřpatrové židovské centrum v Larnace se proměnilo v krizové středisko. „Jsou tu matky samoživitelky, traumatizované děti, lidé, kteří se nemohou vyrovnat s každodenním zvukem odpalovaných raket. Nabízíme jim, co můžeme, ať už je to postel, jídlo nebo dočasné ubytování,“ uvedl Raskin.
Někteří Izraelci přijíždějí na neurčito, jiní chtějí mít klid alespoň na pár dní. „Potřebovali jsme se dostat pryč od hluku, raket a bojů, tak jsme s přáteli odletěli na pět dní do Agia Napy. Cítíme se tu bezpečně,“ uvedl třiadvacetiletý Israel Pertz, když na letišti v Larnace čekal na let domů.
„V Izraeli jsme byli neustále ve stresu“
Podle deníku Cyprus Mail se izraelská komunita na Kypru v posledních letech rozrostla na deset tisíc lidí. Nejvíce z nich žije ve městech Limassol, Pafos a Larnaka. Před úderem Hamásu se Izraelci stěhovali na ostrov zejména kvůli rostoucímu napětí v regionu, kvůli krokům kabinetu Benjamina Netanjahua nebo pro vysoké životní náklady.
Podle Raskina se na Kypr nejčastěji přesouvají mladí lidé a rodiny s dětmi. Izraelci na ostrově kupují nemovitosti a zakládají energetické, bezpečnostní, finanční a technologické společnosti.
Už to dál nejde. Mnozí Izraelci kvůli vládním krokům uvažují o emigraci |
Muž křestním jménem Gadi z izraelského města Ašdod se na Kypr přestěhoval před čtyřmi měsíci s manželkou a třemi dětmi. „Všechno je tu klidné. Nejsme tu tak ve stresu jako v Izraeli. V jednu chvíli už jsme se báli chodit ven, pořád jsme volali blízkým, jestli jsou v pořádku,“ řekl.
Ačkoli podpora mezi místními vůči Izraelcům je podle Raskina velká a úřady zavedly v reakci na úder Hamásu bezpečnostní opatření v okolí židovských institucí, vyjádřil znepokojení nad nedávnými propalestinksými shromážděními v Larnace. Její účastníci oslavovali zločiny Hamásu, uvedl.
Raději budeme snášet rakety než Putina, říkají ruští emigranti v Izraeli |
Podle listu The Guardian se západní velvyslanectví v metropoli Nikósii nyní připravují na možnost, že se Kypr v případě eskalace konfliktu stane centrem pro evakuované a distribuci humanitární pomoci. V roce 2006 byl tranzitním bodem pro 30 tisíc cizinců prchajících před válkou v Libanonu. Letos sem britská vláda evakuovala tisíce svých občanů ze Súdánu.
Kyperský ministr zahraničí Constantinos Kombos varoval, že v případě eskalace bojů na Blízkém východě bude z Libanonu a dalších částí regionu evakuováno na Kypr více než 100 tisíc lidí. Na místních základnách jsou v pohotovosti britské, německé a nizozemské speciální síly.
„Kypr se ukázal být bezpečným útočištěm, když je region jinde v plamenech. To by se ale mohlo změnit, pokud na Kypr uprchne velké množství uprchlíků ze Sýrie a Libanonu, které ostatní státy EU nepřijmou a nakonec zde uváznou. Skutečná válka by mohla na ostrově vyvolat skutečný chaos,“ řekl Guardianu politolog Hubert Faustman z Nikósijské univerzity.
