Izraelská média v posledních dnech informovala, že zemi opouštěla i do ní přilétala řada soukromých letounů patřících oligarchům. Kanál 12 v neděli večer uvedl, že do Izraele přiletělo jedno z Abramovičových letadel, zda byl magnát na palubě, ale není jasné.
Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid při nedávné návštěvě Slovenska ujistil, že země nebude podporovat obcházení západních sankcí. „Izrael nepůjde cestou obcházení sankcí uvalených na Rusko ze strany Spojených států a dalších západních zemí,“ řekl při návštěvě Bratislavy.
Za několik posledních let získaly izraelské občanství či trvalý pobyt desítky židovských ruských magnátů. Mnozí z nich mají dobré vztahy s Kremlem i nadále a nejméně čtyři z nich, například někdejší majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, Michail Fridman, Pjotr Aven a Viktor Vekselberg, nyní čelí na Západě sankcím kvůli údajným vazbám na Putina.
Izrael se zatím k protiruským sankcím zavedeným Spojenými státy, Evropskou unií a dalšími zeměmi nepřipojil. Nyní působí coby prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem, válka na Ukrajině však pokračuje a na sankční seznam přibývají další jména. To na Izrael zvyšuje tlak.
Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová v rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Kanál 12 vyzvala Izrael, aby se připojil k zemím, jež zavedly proti Rusku sankce. V této souvislosti uvedla, že USA chtějí, aby se k sankcím proti Putinovi připojila každá demokracie. „Nechcete se přece stát posledním místem, kde se perou špinavé peníze pohánějící Putinovy války,“ řekla na adresu země.
Někdejší dlouholetý americký diplomat Aaron David Miller na Twitteru komentář Nulandové označil za nejtvrdší kritiku izraelské politiky od začátku války na Ukrajině.
EU kývla na nové protiruské sankce. Dopadnou na ocel, luxus i další oligarchy |
Stát Izrael, založený jako útočiště židů po holokaustu, uděluje občanství komukoli židovského původu.
Od rozpadu Sovětského svazu před 30 lety se jich do Izraele přestěhoval odhadem zhruba milion z Ruska a dalších bývalých sovětských republik. V posledních letech se k nim přidal rostoucí počet magnátů z bývalého Sovětského svazu.
Někteří z nich, jako například bývalý magnát v oblasti energetiky Leonid Něvzlin, přišli do Izraele poté, co se rozkmotřili s Putinem. Jiní tak patrně učinili, aby se vyhnuli problémům v zahraničí.
Abramovič například získal izraelské občanství již v roce 2018, když mu nebylo obnoveno britské vízum, zřejmě v souvislosti se snahami britských úřadů zasáhnout proti Putinovým spolupracovníkům v kauze Skripal. Abramovič v Izraeli zřejmě tráví málo času, koupil tam ale několik nemovitostí.
Někteří z ruských židovských oligarchů se drželi spíše v ústraní, jiní se ale stali významnými dárci židovských nadací a hodně investovali do izraelského technologického sektoru.
Pohled na sankce se mění
Zatímco izraelské úřady zvažují, jak v současné situaci postupovat, některé židovské organizace své vztahy s ruskými oligarchy již přehodnocují. Izraelský národní památník obětem holokaustu Jad vašem minulý týden oznámil, že „ve světle nedávného vývoje“ od Abramoviče nepřijme finanční příspěvek, jehož hodnota se podle AP odhadovala na desítky milionů dolarů.
Ukrajinský památník holokaustu Babí Jar, vybudovaný v rokli, kde bylo v roce 1941 za pouhé dva dny zmasakrováno přes 30 000 židů, uvedl, že oligarcha Fridman, který se narodil na Ukrajině, kvůli sankcím odstoupil z poradního sboru památníku.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Hajat sdělil, že izraelská vláda zřídila speciální meziresortní výbor, který se bude zabývat otázkou sankcí. Hlavním tématem přitom bude osud oligarchů, na něž se vztahují.
Nové britské sankce hned uzemnily tryskáč ruského oligarchy |
Izraelský ministr zahraničí Lapid do té doby doporučil svým kolegům, aby si od oligarchů udržovali odstup. „Musíte být velmi opatrní, protože tihle lidé mají konexe a mohou vám zavolat na mobil a o něco vás požádat,“ řekl Lapid izraelskému kabinetu. „Nic neslibujte, protože by to mohlo způsobit diplomatické škody. Řekněte, že jim nemůžete pomoci, a dejte jim číslo na izraelské ministerstvo zahraničí,“ dodal.
O zmíněných výrocích nejprve informovala izraelská média, následně jejich pravost potvrdili účastníci jednání. Hovořili však pod podmínkou, že zůstanou anonymní, jelikož šlo o uzavřené jednání kabinetu.
Izrael, který je jednou z mála zemí, jež mají dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou, se možná bude moci vyvarovat mezinárodnímu tlaku, pokud se bude nadále pokoušet dělat mezi válčícími stranami prostředníka, píše AP. Pokud by se Izrael připojil k západním sankcím proti Rusku, vyvolal by tím hněv Moskvy a ohrozil by tím svou jedinečnou pozici.
Bývalá izraelská poslankyně a expertka na mezinárodní vztahy narozená v Rusku Ksenia Svetlovová se domnívá, že Izrael se bude snažit nezaujmout jasný postoj, jak dlouho to jen půjde. „Bude to záležet na tom, jaký tlak na zemi vyvinou,“ poznamenala. „Určitě to nebude dobrovolné,“ dodala.
