Smrt diktátorovi! Nepřítel není v USA, ale doma. Protesty Íránců sílí

Íránci už druhý den protestují v Teheránu a dalších íránských městech proti vládě, jejíž revoluční gardy se přiznaly, že sestřelily ukrajinské civilní letadlo se 176 lidmi na palubě. Mnoho cestujících byli Íránci, případně lidé s dvojím občanstvím. Demonstranti skandují protirežimní hesla. Sobotní protest policie rozehnala a krátce zadržela britského velvyslance.

„Lžou, že naším nepřítelem je Amerika. Náš nepřítel je právě tady,“ skandovali protestující před teheránskou univerzitou. Pořádková policie už v sobotu zasáhla proti tisícům demonstrantů slzným plynem. V neděli do hlavního města přesunula posily.

Íránci svou nespokojenost s režimem, pod jehož vládou zemi trápí vysoké náklady na život i vysoká nezaměstnanost, vyjadřovali také na sociálních sítích. Také íránská média zvyšují tlak na vedení země.

V sobotu večer policie použila slzný plyn proti tisícům lidí, kteří vyšli do ulic Teheránu a dalších velkých měst po celé zemi. Skandováním „Smrt diktátorovi!“ mnozí vyjadřovali hněv proti nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. O protestech informovala i polostátní média, videa z demonstrací se šířila po sociálních sítích.

„Omluvte se a odstupte,“ vyzývá na titulní straně reformní list Etemád. Jde podle něj o „požadavek lidu“, aby odešli ti, kdo jsou zodpovědní za nezvládnutí krize kolem pádu letadla. Jiný, umírněný deník napsal, že by měli být odvoláni či odstoupit ti, kteří odkládali zveřejnění příčin katastrofy, čímž poškodili důvěru lidí ve státní zřízení.

Při sestřelení ukrajinského letadla přišlo ve středu o život všech 176 lidí na palubě. Velká část jich byla z Kanady. Íránské revoluční gardy se po třech dnech zapírání přiznaly, že stroj neúmyslně sestřelily.

Gardy byly tou dobou v pohotovosti v očekávání americké odvety za íránský raketový útok na americké síly na základnách v Iráku, který byl odplatou za americký likvidační útok na vlivného íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu.

Íránský prezident v sobotu prohlásil, že v případě sestřelení ukrajinského letadla šlo o „katastrofální chybu“, a omluvil se. Jeden z velitelů revolučních gard ale ještě více rozlítil hněv lidí prohlášením, že o sestřelení letadla informoval úřady už ve středu.

Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Šamchání ujistil, že Teherán nehodlá žádné informace o letecké tragédii zatajovat. „Od počátku zde nebyl žádný záměr tajit příčiny nehody, obzvláště o její povaze a technické charakteristice,“ citovala Šamcháního íránská agentura IRIB.

Kritika úřadů není v Íránu neobvyklá, většinou ale zůstává skrytá. Íránští představitelé se nyní snaží vykreslovat katastrofu s letadlem jako další ránu zasazenou národu, který truchlí po zabití Solejmáního.

Demonstranti už v sobotu plakáty s generálem strhávali. Rozhořčení na úřady lidé ventilují i na sociálních sítích, kde se ptají, proč jejich představitele více zaměstnávala snaha odrážet kritiku ze zahraničí, než starost o truchlící pozůstalé. Jiní se zase ptají, proč letiště nebylo v době takového napětí uzavřeno.

„Solejmání byl vrah, jeho lídr je taky,“ skandovali Íránci:

“Soleimani was a murderer, his Leader is also a murderer!”
“Soleimani was a murderer, his Leader is also a murderer!”
“Soleimani was a murderer, his Leader is also a murderer!”
“Soleimani was a murderer, his Leader is also a murderer!”

Bravest people in the world. pic.twitter.com/xjCav4reQi

— Hillel Neuer (@HillelNeuer) January 11, 2020

Íránská policie také v sobotu krátce zadržela britského velvyslance, který v neděli popřel, že se účastnil protivládního protestu, jak tvrdila některá íránská média. „Mohu potvrdit, že jsem se nezúčastnil žádné demonstrace,“ uvedl velvyslanec Rob Macaire. 

Dodal, že šel na předem ohlášenou akci k uctění obětí ze sestřeleného letadla. Uctění památky obětí pokládá za normální, a to tím spíše, že mezi nimi byli také tři britští občané. Místo opustil hned poté, co začaly zaznívat protivládní hesla. Zatčen byl před jednou z teheránských univerzit, které se staly centrem demonstrací. Po více než hodině byl propuštěn.

V ulicích se sešly tisíce lidí:

Watch: Iranian protesters chant slogans against the IRGC and the Supreme Leader following the country’s admission to unintentionally downing a Ukrainian airliner and killing 176. https://t.co/muQwHKEQ2W pic.twitter.com/tUddoFCRZu

— Al Arabiya English (@AlArabiya_Eng) January 11, 2020

„Zatčení našeho velvyslance v Teheránu bez důvodu a bez vysvětlení je hrubým porušením mezinárodního práva,“ uvedl k tomu britský ministr zahraničí Dominic Raab. „Íránská vláda stojí na křižovatce. Může pokračovat ve své cestě a stát se politicky a ekonomicky izolovaným vyvrhelem, nebo může přijmout kroky ke zmírnění napětí a diplomacii,“ dodal.

Velvyslance si v neděli předvolalo ještě íránské ministerstvo zahraničí, aby svou účast na sobotní nepovolené demonstraci vysvětlil. Před velvyslanectvím podle agentury AFP demonstrovalo 100 až 200 lidí, kteří spálili britskou vlajku. 

Agentura Fars, která z demonstrace zveřejnila i snímky, uvedla, že se sobotního protestu zúčastnilo 700 až 1 000 lidí. Reuters napsal, že demonstranti se skandováním dožadovali rezignace Chameneího. Video, ve kterém lidé demisi požadují, bylo zveřejněno na Twitteru. Reuters poznamenal, že pravost nahrávky potvrdit nemůže.

Demonstrace v Isfahánu: 

Isfahan right now chanting:

“America isn’t our enemy, our enemy is here in Iran."#Iran #IranPlaneCrash #IranProtests pic.twitter.com/QUpD8WwUSz

— Mark Halawa - مارك حلاوه (@HalawaMark) January 11, 2020

Demonstranty podpořil Trump

Účastníky demonstrací podpořil americký prezident Donald Trump. S poukazem na listopadové potlačení íránských protivládních protestů Trump varoval íránský režim před „dalším masakrem pokojných demonstrantů“.

Trump na Twitteru napsal, že jeho vláda demonstrace v Íránu podrobně sleduje. Vyzval také íránské úřady, aby umožnily organizacím pro lidská práva protesty monitorovat. „Nesmí dojít k dalšímu masakru pokojných demonstrantů ani k zablokování internetu. Svět vás sleduje,“ napsal šéf Bílého domu.

Při listopadových protivládních protestech v Teheránu a dalších městech zemřelo nejméně 300 lidí, podle některých zdrojů však až tisíc lidí. Íránci tehdy vyšli do ulic poté, co vláda rozhodla o zvýšení cen benzinu až o 300 procent. 

Úřady následně při protestech zablokovaly přístup na internet a proti demonstracím, které přerostly v nesouhlas s náboženským vedením země, tvrdě zakročily. Podle organizace Amnesty International íránské bezpečnostní složky po neozbrojených demonstrantech střílely.

Ozvěna z minulosti. Když USA sestřelily letoun Íránu

Pád ukrajinského letadla u Teheránu Íráncům připomíná jinou, desítky let starou tragédii. V roce 1988 posádka amerického křižníku USS Vincennes křižující vody Hormuzského průlivu zaměnila íránské civilní letadlo na lince Iran Air 665 za útočící stíhačku a sestřelila jej. 

Kapitán se domníval, že hrozí napadení. Letoun však na své pravidelné lince mířil do Dubaje. Nikdo z 290 lidí na palubě nepřežil. Až v roce 1996 Spojené státy Íránu vyplatily mimosoudní vyrovnání jako odškodné. Formální omluvy se však Írán nedočkal.