"Pokojné řešení a politická transformace v Sýrii jsou jedinou možnou cestou k řešení, jsme znepokojeni ztrátami na životech," řekl americký prezident Barack Obama.
Dodal, že státy G8 podporují mírový plán bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. "Tento plán se musí v celém rozsahu uplatňovat a politický proces musí postupovat rychleji," uvedl americký prezident.
Poradce ruského prezidenta Michail Margelov potvrdil ruské stanovisko, že krizi mohou vyřešit jen sami Syřané. Podle něj je syrský problém třeba řešit "pinzetou, nikoli sekyrou". Rusko je považováno za blízkého spojence režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Účastníci summitu se shodli, že je třeba vytvořit plán na přechodné politické období.
V případě Íránu se státníci zabývali jeho jaderným programem. Podle G8 by měl islámský stát co nejdříve podniknout kroky, které by svět ujistily o tom, že kontroverzní program je skutečně zaměřen na mírové účely.
Obama zvlášť zdůraznil jednotný postoj účastníků schůzky k íránskému jadernému programu. "Shodujeme se, že Írán má právo na mírové využívání jaderné energie, ale porušování mezinárodních pravidel a neschopnost dokázat, že se nesnaží o vojenské využití atomu, je závažným problémem pro nás všechny," uvedl prezident.
Plán na řešení krize eurozóny se odkládá
Pokud jde o severokorejský jaderný program, státníci se podle Obamy v Camp Davidu shodli na oprávněnosti mezinárodních sankcí proti Pchjongjangu. Pokud totatlitní země nebude respektovat mezinárodní pravidla, její politická a ekonomická izolace se ještě dále prohloubí.
Kromě těchto ožehavých otázek se "osmička" dotkla i evropské ekonomické krize. Státníci v závěrečném prohlášení vyjádřili naději, že Řecko zůstane v eurozóně a "dostojí svým závazkům".
Podle prohlášení se projevují známky hospodářského oživení, nicméně "silný protivítr zůstává". Za "imperativ" označili účastníci schůzky snahu o hospodářský růst a vytváření nových pracovních příležitostí.
Známkou nejednotného hodnocení je podle AFP část komuniké, v níž účastníci summitu uvádějí, že kroky k odbourání deficitu a povzbuzení hospodářského růstu "nebudou ve všech zemích identické".
Po nástupu nového francouzského prezidenta Françoise Hollandea se například obě hlavní země EU Francie a Německo zřetelně liší v pohledu na to, jak hospodářství oživit. Zatímco Hollande chce v unii posílit opatření ve prospěch růstu, německá kancléřka Angela Merkelová nechce slevit z politiky šetření. I přesto však Německo patří k nejvíce rostoucím západním ekonomikám.
