Během prvního kola letošních prezidentských voleb Macron vyzval všechny své příznivce, aby „překročili vzájemné rozdíly a začali spolupracovat na jednom velkém politickém hnutí“.
Tím měla být strana s názvem Obnova (Renaissance), která je ve své podstatě znovuzaložená a rozšířená šest let stará Macronova Republika vpřed (La République en marche).
Změnu názvu Macron avizoval již v dubnu, oficiálně k ní však došlo až tuto sobotu. O novém názvu, stejně jako o stanovách a novém vedení, mohlo rozhodovat 25 tisíc registrovaných stoupenců strany. Všechny návrhy schválili jednomyslně a s více než osmdesátiprocentní shodou, strana ovšem nezveřejnila, kolik lidí se dvoudenního online hlasování účastnilo.
Bez jednoty by vyhrály extrémy. Zahájíme novou kapitolu politického života v naší zemi.
Emmanuel Macron
„Bez jednoty by vyhrály extrémy. Zahájíme novou kapitolu politického života v naší zemi,“ vyzval své příznivce a spolustraníky Macron, který je nově čestným předsedou Obnovy.
Místo sprintu procházka
Své původní ambice ale Macron musel zmírnit. Místo uskupení, které by sdružovalo všechny středové strany, se k Obnově nakonec připojily jen dva menší satelity: středolevý Territoires de progrès (Území pokroku), které vede ministr práce Olivier Dussopt, a středopravý Agir (Jednat) ministra pro zahraniční obchod Francka Riestera.
 |
Naopak dva důležití Macronovi spojenci záměrně zůstali stát stranou. K novému hnutí se nepřipojil Macronův bývalý premiér Édouard Philippe se svým středopravým hnutím Horizonty, ani François Bayrou, který vede centristické Demokratické hnutí (MoDem). Stejně tak ekologická strana En commun (Společně), která vznikla v roce 2020 z iniciativy několika Macronových poslanců, se k Obnově nepřidala.
Za ustavením Obnovy stojí předseda poslanecké frakce Evropského parlamentu Renew Europe (Obnova Evropy), europoslanec a bývalý poradce Elysejského paláce Stéphane Séjourné. Ve vedení strany bude také ministr financí Bruno Le Maire a ministr vnitra Gérald Darmanin.
Kdo bude další prezident
Sotva letos v květnu Macron převzal své druhé funkční období, už se mezi někdejšími Macronovými stoupenci rozběhl závod o to, kdo jej v roce 2027 nahradí.
Idyla z prezidentských voleb brzy skončí. Francii čekají neoblíbené změny |
Toho si je dobře vědom i Macron, když všechny vyzval k dočasnému příměří alespoň do konce roku 2024. V té době už bude Francie mít za sebou volby do Evropského parlamentu i letní olympijské hry. Pak prý boj o Elysejský palác bude moci začít naplno.
Ačkoli další prezidentské volby budou až za pět let, už nyní se profilují tři výrazná a zároveň výše zmíněná jména: Bruno Le Maire, Gérald Darmanin a Édouard Philippe.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe (19. února 2020)
Zatímco 50letý Le Maire sleduje Macronovu linku ohledně daňové uměřenosti a ekonomické atraktivity Francie a nevynechá příležitost, aby na sebe veřejně neupozornil, 39letý Darmanin coby ministr vnitra vyzdvihuje bezpečnostní problémy, na něž Francouzi velmi citlivě slyší.
Naopak Philippe, Macronův první premiér a nyní starosta přímořského Le Havru, se z veřejného prostoru drží spíše stranou a místo toho buduje silnou stranickou základnu, k níž už patří tři stovky starostů francouzských měst.
