Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na letišti v Novém Dillí. (14....

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na letišti v Novém Dillí. (14. ledna 2020) | foto: Reuters

Evropa neuvalí sankce na Írán jako USA. Ale postěžuje si na něj u komise

  • 46
Francie, Británie a Německo ve čtvrtek podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Dohoda totiž předpokládá, že si v případě podezření z jejího porušování mohou signatáři stěžovat u společné komise, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU.

Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN vůči Íránu, které dohoda původně uvolnila. 

Americká vláda v 10.1. ohlásila nové sankce proti Íránu, které jsou reakcí na nedávný raketový útok íránských ozbrojených sil proti americkým základnám v Iráku. Sankce USA zaměřily na osm íránských politiků a několik firem a sektorů íránské ekonomiky. Evropané se k sankcím sice nepřipojili, rovněž však na Írán vyvinuli tlak.

Rozhodnutí, že Francie, Británie a Německo podá stížnost, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí západoevropské trojice. Teherán krok evropských zemí vnímá jako strategickou chybu, podle Ruska se nejedná o dobrou volbu.

Ministři tvrdí, že cílem stížnosti je záchrana dohody a obnovení diskuze s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí. Stížnost nemá směřovat k obnovení protiíránských sankcí uvalených OSN.

Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností –Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mu mírové využívání jaderných technologií.

V roce 2018 americký prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. Následně Teherán postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásema Solejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.

Ministři tria evropských zemí ve čtvrtek oznámili, že „vzhledem ke krokům Íránu nemají na výběr“ a obracejí se na komisi se stížností.

„Činíme tak v dobré víře, se společným cílem zachránit (dohodu) JCPOA a v upřímné snaze najít cestu ze zablokované situace prostřednictvím konstruktivního diplomatického dialogu,“ uvádí ve společném prohlášení. Ministři s odvoláním na americké sankce dodali, že jejich země „se nepřipojí ke snahám o vyvinutí maximálního tlaku na Írán“.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznil, že vidí ve stížnosti snahu zachránit jadernou dohodu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví v prohlášení zveřejněném na internetu uvedl, že Írán je připraven podpořit konstruktivní snahy vedoucí k záchraně jaderné dohody. Později íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf označil stížnost evropských signatářů za „strategickou chybu“, která nemá žádné právní opodstatnění.

Zabití Solejmáního byla sebeobrana, vzkázaly Spojené státy americké OSN

Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury TASS uvedlo, že evropští signatáři stížností spustili mechanismus, který může vyloučit návrat k plnění jaderné dohody.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně a vyzval Západ, aby skrze OSN obnovil sankce proti Teheránu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video