Sociálnědemokratická strana Finska zvolila Marinovou svou kandidátkou na premiérku o víkendu. V úterý její nominaci ve 200členném finském parlamentu podpořilo 99 poslanců, 70 zákonodárců bylo proti a třicítka poslanců se hlasování nezúčastnila, napsala agentura Reuters.
Rinne odstoupil z premiérské funkce minulé úterý poté, co se jeho vláda dostala pod tlak v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků, která se rozšířila i do letectví a dalších odvětví. Postup sociálních demokratů při řešení tohoto problému kritizoval jejich koaliční partner, liberální strana Finský střed s tím, že v premiéra ztratil důvěru.
Všech pět stran, které do nynějška tvořily vládní koalici, se nicméně po demisi Rinneho dohodlo, že budou pokračovat v prosazování společného programu.
Političky hrají ve Finsku prim
Zajímavostí je, že čtyři strany, které kromě sociálních demokratů budou v koalici spolupracovat, vedou mladé ženy: Li Anderssonová (32) z Levicového svazu, Maria Ohisalová (34) ze Zeleného svazu, Anna-Maja Henrikssonová (55) ze Švédské lidové strany a Katri Kulmnuniová (32) z Finského středu.
Letos v únoru Marinová, která byla místopředsedkyní sociálních demokratů od roku 2014, na nějaký čas převzala vedení strany, když Rinne dva měsíce před volbami zveřejnil, že trpí vážným srdečním onemocněním. Nakonec se ale po pár týdnech do kampaně vrátil.
V letech 2013 až 2017 byla starostkou města Tampere, v roce 2017 byla znovuzvolena do městské rady. Do finského parlamentu ji zvolili v roce 2015. V koaliční vládě, vytvořené sedm týdnů po dubnových parlamentních volbách, které sociální demokraté těsně vyhráli, se Marinová stala ministryní dopravy a komunikací.
„Chci vybudovat společnost, ve které se každé dítě může stát, kým bude chtít, a ve které všichni lidé mohou žít a zestárnout důstojně,“ napsala Marinová na Twitteru.
Zpravodajský server BBC poznamenal, že Marinová vyrůstala v „duhové rodině“ se svou matkou a její partnerkou. Sama řekla, že neměla jednoduché dětství, protože nemohla o svém zázemí otevřeně mluvit. Rodina se podle ní také potýkala s nedostatkem finančních prostředků.
Marinová překonala Ardernovou
Marinová se stala jedenáctou úřadující premiérkou ve světě. Ženu v čele vlády má v současnosti Bangladéš, Norsko, Namibie, Srbsko, Nový Zéland, Island, Barbados, Rakousko, Dánsko a Belgie. Tou nejmladší byla dosud novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, jež se ujala funkce v roce 2017 v 37 letech.
Ve stejném věku jako Marinová nastoupil do funkce v roce 2004 zesnulý bývalý český premiér Stanislav Gross. Ještě v mladším věku se rakouským kancléřem stal předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz, který úřad převzal ve 31 letech.
Očekává se, že Kurz se po nedávných volbách stane opět rakouským kancléřem. Pak by ve svých 33 letech byl nejmladší hlavou vlády on.
