Výstavba Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT) je pilířem "cestovní mapy" rozvoje evropské astronomie v příštích dvaceti letech. Tu dnes představily společnost Astronet, Evropská komise i další organizace. Plán sestavilo na šest desítek odborníků ze všech členských států EU.
Kromě gigantického dalekohledu - zatím se neví, kde bude stát, ve hře je i umístění v Jižní Americe - se v něm počítá například s vybudováním sítě dalekohledů pro výzkum gama záření, sondami k Jupiteru a Saturnu či družicemi zkoumajícími gravitační vlny.
Hlavní pozornost se ale soustředí na dalekohled EELT. Průměr jeho hlavního segmentového zrcadla bude 42 metrů - to je čtyřikrát více, než má současný největší dalekohled na Kanárských ostrovech. Technika za více než 800 milionů eur má začít sloužit na konci příštího desetiletí.
Do rozvoje evropské astronomie se zapojí i Češi. Ruku k dílu přiloží při výstavbě čtyřmetrového slunečního dalekohledu, který bude stát právě na Kanárských ostrovech.
Evropa nyní dává na astronomický a kosmický výzkum asi 2 miliardy euro, což na ambiciózní plány vědců tak docela nestačí. Podle "cestovní mapy" je třeba sehnat o nejméně 20 procent více peněz, aby se "evropská dvacetiletka" vesmírného výzkumu stala skutečností.
Česko je jako jediná země Visegrádské skupiny členem jak Evropské kosmické agentury (ESA), tak Evropské jižní observatoře (ESO), která bude obří dalekohled stavět. Praha hodlá v nejbližších měsících svou roli v těchto organizacích výrazně posílit.
|
Ve článku jsme původně mylně uvedli, že teleskop EELT má stát na Kanárských ostrovech. Za chybu se čtenářům omlouváme. |
