Metsolaová se stala první ženou v čele parlamentu od roku 1999, kdy si europoslanci do čela zvolili Nicole Fontaineovou. „Bylo to dvacet let po první ženě v čele instituce, Simone Weilová. Nedopustím, abychom na další ženu po mě čekali opět dvacet let,“ řekla předsedkyně europoslancům.
Za největší výzvy, kterým bude v příštích 2,5 letech EU čelit, označila v prvním projevu po zvolení Metsolaová zachování demokracie a jejich institucí a boj s dezinformacemi. „Ty ještě zesílily během probíhající pandemie,“ upozornila.
„Musíme překonat bublinu Bruselu a Štrasburku a přinést myšlenky Evropy do všech různých měst a vesnic Evropy. Zvláště musíme naslouchat mladým, navíc letos, v jejich roce,“ apelovala v projevu, v němž připomněla odkaz Václava Havla i tragickou smrt novináře Jána Kuciaka.
„Klimatická změna zasahuje náš kontinent a náš svět. Již není otázkou, zda se tak stane, ale kdy přesně se tak stane. Není to problém budoucnosti. Green deal je správnou odpovědí, možností vytvořit bezuhlíkový kontinent. Je to naše šance, jak se EU může stát světovým lídrem,“ naznačila dále své priority v úřadě.
Evropská unie podle ní musí zapůsobit i na ostatní části světa, aby se do boje se změnou klimatu zapojily. „Není možné oddělovat životní prostředí a ekonomiku. Boj s klimatickou změnou je otázkou současnosti. Zítra je už moc pozdě,“ dodala.
Největší šance dávali komentátoři a znalci evropské politiky už s předstihem právě europoslankyni Robertě Metsolaové. V europarlamentu patří do politické frakce Renew Europe, do které patří i české ANO. Právě Renew Europe spolu s EPP a S&D v pondělí večer oznámily vytvoření nově většiny na zbývající část volebního období do roku 2024.
Tyto tři frakce mají celkem 417 europoslanců ze 705. Metsolaová ke svému zvolení potřebovala absolutní většinu všech odevzdaných hlasů, tedy 50 % + jeden hlas. Nakonec ji podpořilo 468 hlasujících.
Jak informovaly Hospodářské noviny, nad její podporou se kvůli postoji proti potratům, který Metsolaová zastává, stahovala ještě minulý týden mračna. Po včerejších jednáních ovšem spojené poslanecké frakce jako svou kandidátku určily právě ji.
Čeští europoslanci do boje o předsednický post jinak než jako hlasující nezasáhnou. Podporu svých kolegů se ale pokusí získat Dita Charanzová z ANO a Marcel Kolaja z Pirátů pro místopředsednické posty, které oba obhajují. „Poprvé mělo Česko dva místopředsedy. Ještě nikdy ale nemělo žádného po celé funkční období parlamentu,“ komentovala volbu minulý týden Charanzová.
Volba předsedy i místopředsedů Evropského parlamentu je kolová. Jméno nové šéfky europoslanců by mělo být známo ještě v úterý, o místopředsedech by mělo být jasno nejpozději ve středu.