Pro normu, kterou tento měsíc po téměř třech letech diskusí odsouhlasili i unijní ministři vnitra, hlasovalo v Evropském parlamentu 369 zákonodárců, 197 bylo proti a 106 se zdrželo.
Maximální délka zadržení imigrantů se nyní v jednotlivých státech EU liší. Například ve Španělsku nesmějí úřady "ilegály" držet déle než čtyřicet dní, v Česku je maximem půlrok, v Maďarsku rok a v Německu už teď platí osmnáctiměsíční limit.
V osmi zemích Unie mají maxima buď ještě delší, anebo vůbec žádná. Takové státy budou muset uzákonit osmnáctiměsíční lhůtu. Imigranti každopádně dostanou třicet dní na to, aby odjeli sami.
Jednotlivé země si budou moci ponechat i kratší limity, připomněla agentura Reuters. Nicméně podle lidskoprávních skupin nový předpis povede mimo jiné k tomu, že pod zámkem skončí mnohem více imigrantů.
"Myslíme si, že text přijatý dnes Evropským parlamentem nezaručuje bezpečné a důstojné vracení nelegálních přistěhovalců. Dává extrémně špatný příklad," napsala v oficiálním prohlášení organizace Amnesty International. Normu kritizovali i někteří europoslanci, hlavně ti z levicových stran.
Nezavírejme dveře, říkají odpůrci normy
Kromě maximální délky zadržení se odpůrcům nelíbí ani předpis, podle něhož mohou státy zakázat vyhoštěným cizincům opětovný vstup na dobu až pěti let. "Když lidem zavřeme dveře, budou se do Evropy pokoušet dostat pokoutními cestičkami," citovala ČTK Francouzku Hélene Goudinovou ze skupiny Nezávislost a demokracie.
V Česku by se nová směrnice mohla týkat například lidí, kteří přijeli za prací ze zemí bývalého Sovětského svazu, ale nemají k pobytu potřebné oprávnění.
Podle odhadů Evropské komise je teď v EU až osm milionů nelegálních přistěhovalců. Za první polovinu loňského roku jich úřady zadržely přes 200 tisíc a necelých 90 tisíc vyhostily. Nová norma dovoluje zadržovat i děti, ale jen na co nejkratší nutnou dobu.
