Ve sporu mezi Evropskou unií a Ruskem o budoucnost východní části kontinentu udělal ve čtvrtek Brusel další důležitý tah. Evropský parlament drtivou většinou hlasů ratifikoval asociační dohodu EU s Moldavskem. Dohodu, kterou Rusko označuje za podobně nepřijatelnou jako obdobnou smlouvu o přidružení mezi Unií a Ukrajinou, jež se stala záminkou pro ruskou okupaci Krymu, ruskou invazi na východ Ukrajiny a krizi ve vztazích se Západem.
Podněstří Toto východomoldavské ruskojazyčné území, jehož samostatnost Moskva dosud neuznala, se odtrhlo od Kišiněva počátkem 90. let. Válečný střet mezi separatisty a armádou skončil patem, území není pod kontrolou moldavských úřadů a přežívá díky finanční a vojenské pomoci Ruska |
Kreml už podobně jako před rokem na Ukrajině i v případě Moldavska zavedl proti Kišiněvu obchodní sankce a podporou předáků proruské gagauzské menšiny na jihu země se pokouší vyvolat národnostní napětí. Současná moldavská vláda chce přitom už příští rok podat přihlášku do EU.
Evropští poslanci ale přes riziko dalšího střetu s Ruskem asociační dohodu jednoznačně podpořili. Proti hlasovali zvláště poslanci z protiunijních stran, například i šéf české strany Svobodných Petr Mach, a především komunistická frakce včetně tří českých poslanců za KSČM. „Přála bych si, aby Evropská unie nedělala politiku, která se staví proti Rusku,“ uvedla pro MF DNES jeden z důvodů komunistická poslankyně Kateřina Konečná. Jako další dodala, že KSČM má v Moldavsku partnerskou komunistickou stranu, která usiluje po svém možném vítězství ve volbách 30. listopadu o změnu orientace Moldavska na Rusko.
Rusko rozmístilo tisíce vojáků
Z opačných důvodů vyzval k hlasování pro dohodu europoslanec Jaromír Štětina. „Hlasování je symbolickou podporou moldavským demokratům v jejich snaze zabránit vítězství komunistických sil v nadcházejících parlamentních volbách,“ uvedl Štětina. Moskva přitom před volbami výrazně zvyšuje napětí a hrozí Moldavsku opakováním ukrajinského scénáře. „Moldavsko čelí hrozbě ze strany Ruska, které v poslední době zvýšilo svou vojenskou přítomnost v okupované části země (Podněstří) z jednoho tisíce vojáků na pět tisíc,“ konstatuje Štětina.
Středopravicová vláda premiéra Iurie Leanca se přitom může pochlubit dobrými výsledky. V minulém roce stoupla ekonomika o devět procent, výrazně vzrostl vývoz do EU, životní úroveň se zvýšila. Velkým úspěchem je od března zavedený bezvízový režim s EU.
Nad vším ale visí hrozba války s Ruskem a separatisty z Podněstří. „Pokud se proruské síly dostanou k moci, chtějí změnit orientaci země. Jestliže ale ve volbách neuspějí, chtějí vyvolat masové protesty a násilnosti,“ uvádí bývalý šéf moldavské rozvědky Valenty Dedju. Velký problém pro tříapůlmilionové Moldavsko je asi stopadesátitisícová gagauzská menšina, která se dostala pod přímý vliv Kremlu. „Chceme být s Ruskem a v jím vedené Celní unii,“ uvedl pro deník Nezavisimaja Gazeta předseda „parlamentu“ Gagauzie Dmitrij Konstantinov.
Moldavsko je klíčovou zemí i pro sousední Rumunsko, které je připraveno proti Moskvě v případě intervence zasáhnout. Několik set tisíc Moldavanů má rumunské pasy. V Moldavsku by tak mohlo dojít k ještě závažnějšímu střetu mezi Západem a Ruskem než na Ukrajině. Už proto, že Rumunsko je v NATO.
