Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek kvůli vývoji v Sýrii napsali dopis ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Merkelová to po summitu řekla novinářům. Putina vyzvali, aby pomohl v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, která by pomohla ustavit příměří.
Síly prezidenta Asada od neděle intenzivně bombardují syrskou východní Ghútu. Jde o poslední větší území u Damašku, které mají pod kontrolou tisíce povstalců z různých skupin, včetně islamistických milicí. V obležení tam od roku 2013 žije na 400 tisíc civilistů, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.
Merkelová situaci v oblasti na tiskové konferenci označila za „strašlivou“. Tusk oznámil, že EU žádá zajištění humanitární přístupu a ochranu ohrožených civilistů.
EU zvýší náklady na potírání nelegální migrace
Evropská unie chce po roce 2020 vydávat více peněz na potírání nelegální migrace, na vlastní obranu a bezpečnost, ale třeba také na vědu a výzkum či programy studentských výměn.
Pět let v obklíčení. Asad spustil krvavý blitz, Ghútu čeká poslední boj |
Po pátečním neformálním summitu 27 zemí EU, kde byl příští víceletý unijní rozpočet jedním z klíčových témat, to novinářům řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Uvedl, že mnohé země jsou v příštím rozpočtovém období připraveny zvýšit své příspěvky.
Řada prezidentů a premiérů podle něj také zdůraznila pokračující význam strukturálních fondů, společné zemědělské politiky či budování celoevropské infrastruktury.
Státy potýkající se s uprchlickou krizí chtějí více peněz
Státy Evropské unie, které jsou uprchlickou krizí zatíženy nejvíc, by mohly získat z unijního rozpočtu více peněz, prohlásila po skončení německá kancléřka Angela Merkelová.
Kancléřka uvedla, že o tématu v pátek hovořil švédský premiér Stefan Löfven, podle kterého některé země musí řešit velký příliv uprchlíků, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh.
„To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne,“ řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.
Merkelová naznačila, že taková finanční pomoc nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají v rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně České republiky či Slovenska.
EU přijde kvůli Brexitu o 325 miliard korun
„Dnes se debata vede v jiném geopolitickém kontextu okolo Evropy a s vědomím brexitu,“ podotkl Tusk. Bude podle něj třeba řešit propad příjmů, který způsobí britský odchod z bloku na jaře 2019. Ten je ročně odhadován až na 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). „Přes obvyklé rozdíly v názorech jsou všichni připraveni pracovat na modernizaci rozpočtu a jeho politik,“ poznamenal.
Summit se podle Tuska shodl na potřebě urychlit práce na přípravě dlouhodobého rozpočtu, jehož první verzi chce Evropská komise předložit na počátku května. „Ale dosáhnout dohody v Radě už v tomto roce se jeví jako velmi těžké. Situaci budeme moci lépe zhodnotit, až budeme mít od komise její návrh,“ dodal.
